Prohlášení francouzské vlády z 9. května 1950

Světový mír by nemohl být zachován bez tvůrčího úsilí, jež je úměrné nebezpečím, která tento mír ohrožují.

 Přínos, kterým organizovaná a živá Evropa může přispět civilizaci, je nezbytný pro udržení mírových vztahů. Tím, že už dvacet let Francie usiluje o sjednocenou Evropu, sleduje především jeden cíl - sloužit míru. Evropa vytvořena nebyla, zažili jsme válku.

 Evropa se nevytvoří najednou, ani jako nějaká společná stavba: uskuteční se konkrétními realizacemi, vytvářejíc nejprve skutečnou solidaritu. Sdružení evropských národů vyžaduje, aby se skoncovalo s letitým nepřátelstvím mezi Francií a Německem: cokoli se podnikne v tomto směru, se musí týkat především Francie a Německa.

 Za tím účelem navrhuje francouzská vláda zaměřit se na poněkud omezený, ale rozhodující úsek:

 Francouzská vláda navrhuje podřídit celou francouzsko-německou výrobu uhlí a oceli společnému Vysokému úřadu, jako organizaci otevřené účasti jiných evropských zemí.

 Zavedení společné výroby uhlí a oceli bude mít za následek okamžité vytvoření společných základen pro ekonomický rozvoj, jakožto první etapu Evropské federace, a změní situaci v oblastech, kde se odedávna vyráběly zbraně pro války, jejichž oběťmi byly nejčastěji tyto oblasti samy.

 Solidarita ve výrobě, k níž se takto dospěje, bude mít za důsledek, že jakákoli válka mezi Francií a Německem bude nejenom nemyslitelná, nýbrž i prakticky nemožná. Vytvoření této mocné výrobní jednotky, otevřené pro všechny země, které budou chtít se na ní podílet, schopné poskytnout všem zemím, jež bude zahrnovat, základní prvky průmyslové výroby za stejných podmínek, položí reálné základy pro jejich hospodářské sjednocení.

 Tato výroba bude nabídnuta celému světu, bez rozdílu či diskriminace tak, aby se přispělo ke zvýšení životní úrovně a k pokroku, pokud jde o mírovou aktivitu. Díky větším prostředkům bude Evropa schopna pokračovat v realizaci jednoho ze svých hlavních úkolů: přispět k rozvoji afrického kontinentu.

 Takto bude možno dospět jednoduše a rychle ke splynutí zájmů, jež je nepostradatelné pro vytvoření ekonomického společenství, a položí se základy pro existenci širšího a hlubšího společenství mezi zeměmi, jež dlouho rozdělovalo krvavé násilí.

 Tím, že bude zavedena společná základní výroba, a bude vytvořen nový Vysoký úřad, jehož rozhodnutí bude závazné pro Francii, Německo a pro další země, jež se k nim připojí, vzejde z tohoto návrhu první konkrétní základ Evropské federace, jež je nezbytná pro udržení míru.

 Aby se mohlo pokračovat v realizaci takto vytčených cílů, je francouzská vláda připravena zahájit jednání na těchto základech:

 Stanoveným úkolem vysokého úřadu bude zajišťovat, a to v nejkratší době: modernizaci výroby a zlepšení její kvality; dodávky, a to za stejných podmínek, uhlí a oceli na francouzský a na německý trh, jakož i na trhy členských zemí; vyrovnání pokroku při zlepšování životních podmínek pracujících v těchto průmyslových odvětví.

 Pro dosažení těchto cílů bude, vzhledem k velice rozdílným podmínkám, v nichž se v současné době nachází výroba v členských zemích, třeba přijmout dočasně určitá opatření, jež by zahrnovala plán výroby a investic, zavedení mechanismů pro vyrovnání cen, vytvoření fondů na rekonverzi, jež usnadní racionalizaci výroby. Dodávky uhlí a oceli mezi členskými zeměmi budou okamžitě zbaveny veškerých cel a nebudou zatíženy diferenčními dopravními tarify. Postupně se vytvoří podmínky, které spontánně zajistí co nejracionálnější rozdělování výroby na co nejvyšší úrovni.

 Na rozdíl od mezinárodního kartelu, jenž směřuje k přerozdělení a k využívání národních trhů restriktivními opatřeními a udržováním vysokého zisku, zajistí námi navrhovaná organizace fúzi trhů a rozvoj výroby.

Výše  definované  základní  principy  a  záruky  budou  obsaženy  ve  smlouvě, která bude podepsána  státy a projde  ratifikacemi  jejich  parlamentů.  Jednání
potřebná k dohodnutí detailů budou podstoupena za přispění arbitra ustanoveného společnou dohodou. Ten bude pověřen  dohledem  nad  tím,  že  dosažená  ujednání odpovídají uvedeným principům, a, v případě, že jednání uvíznou na mrtvém bodě, rozhodne o tom, jaké řešení bude přijato. Společný Vysoký úřad pověřený řízením tohoto plánu bude tvořen nezávislými osobami, které budou jmenovány vládami na principu  rovného  zastoupení.  Předseda  bude  vybrán  společnou dohodou  vlád. Rozhodnutí Úřadu budou účinná ve Francii, Německu a jiných členských zemích.

Přiměřená pravidla  budou  poskytovat možnost  odvolání proti rozhodnutí Úřadu.

Zástupce Spojených národů bude akreditován u Úřadu a bude dvakrát ročně podávat veřejnou zprávu Spojeným národům o tom,  jak nová organizace pracuje,
zejména pak o tom, jak zabezpečuje své cíle. Instituce Vysokého úřadu  nebude v žádném  případě  předjímat pravidla vlastnictví  podniku.  Při výkonu svých funkcí bude společný Vysoký úřad brát v potaz pravomoci  propůjčené Mezinárodnímu úřadu pro Porúří  a závazky všeho druhu uvalené na Německo tak dlouho, dokud tyto budou setrvávat v platnosti.
 


© Robert Schuman, Pour l'Europe, Paris 1963, str. 201-209
 translation © "Delegace Evropské komise v ČR" a "Nadace Jiřího z Poděbrad pro evropskou spolupráci" za přispění "Nadace Konrada Adenauera", Den Evropy, str. 38 a 39