Japonské vyhlašení války 8. prosince 1941

Japonské vyhlášení války USA a Velké Británii 8. prosince 1941.

Císařský výnos

My, z milosti nebes císař japonský, vládce z rodu nepřerušeného po věky, oznamujeme vám, věrným a statečným poddaným:

Tímto vyhlašujeme válku Spojeným státům americkým a Britskému impériu. Muži a důstojníci Naší armády a námořnictva musejí pro válku udělat vše, co je v jejich silách. Veřejní činitelé všech úřadů musí svědomitě a vytrvale plnit přidělené úkoly a ostatní poddaní se musí pilně věnovat povinnostem, které jim přísluší. Celý národ se musí sjednotit ve své vůli a zmobilizovat všechny své síly, aby nic nemohlo ohrozit naplnění Našich válečných cílů.

Zajištění stability východní Asie a podpora světového míru jsou součástí prozíravé politiky, kterou formulovali Náš velký slavný císařský děd1 a Náš velký císařský otec2, nastoupivší po něm. Stejnou politiku ctíme neustále i My. Rozvoj přátelství mezi národy a budování prosperity sdílené společně se všemi národy byly vždy základními principy zahraniční politiky Našeho císařství. Třebaže to ani zdaleka neodpovídá přáním Našeho císařství, opravdu nebylo jiné možnosti, než zkřížit zbraně s Amerikou a Británií. Jsou to více než čtyři roky3, co Čína, nechápající čiré úmysly Našeho císařství a ustavičně vyhledávající problémy, narušila mír ve východní Asii a přinutila Naše císařství pozvednout zbraně. Přestože byla znovu ustavena čínská národní vláda, s níž Japonsko spolupracuje a udržuje sousedské vztahy, režim, který přežívá v Čchung-čchingu spoléhající na americkou a britskou ochranu, dál zastává nesmiřitelný bratrovražedný postoj.

Amerika a Británie, dychtící po naplnění svých nezřízených ambicí na ovládnutí Orientu, podporují čchung-čchingský režim a zhoršují tak neklidnou situaci ve východní Asii. Obě mocnosti navíc podněcovaly další země, aby následovaly jejich příkladu, a zintenzivnily vojenské přípravy na všech stranách Naší říše, aby otřásly naším postavením. Všemožnými způsoby bránily Našemu mírovému obchodu a nakonec se uchýlily k přímému přerušení obchodních vztahů, čímž vážně ohrozily život Naší říše. My jsme trpělivě čekali a dlouho jsme to snášeli. Doufali jsme, že Naše vláda urovná situaci mírovou cestou. Naši protivníci však neprojevili ani náznak snahy o usmíření, podle oddalovali urovnání sporu a stupňovali mezitím hospodářský a politický nátlak, který měl Naši říši srazit na kolena. Takový vývoj situace, nebyl-li by zastaven, by nejen zmařil mnohaleté úsilí Naší říše o stabilizaci východní Asie, ale ohrozil by i samotnou existenci Našeho národa. Naše říše, hájící své bezpečí a svébytnost, nemá za tohoto stavu věcí jinou možnost než pozvednout zbraně a rozdrtit tuto překážku stojící v cestě.

S vědomím, že z nebes střeží naše kroky svatí duchové Našich císařských předků, spoléháme na věrnost a odvahu Našich poddaných, když pevně věříme, že poslání, které nám svěřili Naši otcové, bude naplněno a že zárodky zla budou rychle vykořeněny, trvalý mír navždy nastolen ve východní Asii a tím zachována sláva Našeho císařství.

Hirohito

8. dne, 12. měsíce, 16. roku období vlády Šówa

1) Red.pozn.: císař Mucuhito, tj. období vlády Meidži, vládl v letech 1868-1912
2) Red.pozn.: císař Taišó, vládl v letech 1912-1926
3) Red.pozn.: myšlen rok 1937 a vypuknutí "čínského incidentu", ve skutečnosti japonská angažovanost v Číně trvala prakticky od začátku století


Zdroj: Edwin P. Hoyt, Japonsko ve válce, Ostrava 2000, s. 418-419