2 VODA

2.1 POVRCHOVÁ VODA

Hodnocení jakosti vody je provedeno podle ČSN 75 7221 Klasifikace jakosti povrchových vod. Údaje ze sledování profilů na potocích (drobné vodní toky) jsou převzaty od střediska „vodní toky“ podniku Lesy hl. m. Prahy, které část měření pro provoz systému IOŽIP provádělo ještě jako středisko státního podniku PKVT. Data z profilů na Vltavě a Berounce byla získána z ČHMÚ, který soustřeďuje údaje z jednotlivých závodů Povodí Vltavy a.s. - v tomto případě ze závodu Dolní Vltava a ze závodu Berounka.

V souladu s článkem 23 uvedené normy bylo hodnocení provedeno za dvouleté časové období 1996 a 1997. Jednotlivé ukazatele se zatřiďují podle hodnoty s 90% nepřekročením, pokud je ve dvouletí větší počet měření než 12. Je-li hodnot méně, hodnotí se průměr ze tří nejhorších. Ukazatele jsou členěny do šesti skupin (A - F). Ve skupině rozhoduje ukazatel s nejnepříznivější hodnotou klasifikace. O celkové klasifikaci jakosti vody v toku rozhoduje pak nejhorší klasifikace ze skupin. Musí však být vždy založena alespoň na skupinách A, B a E.

Třídy jakosti povrchových vod:
 
1 - velmi čistá voda (vhodná pro vodárenské účely, potravinářský průmysl, koupaliště,
chov lososovitých ryb, má velkou krajinotvornou hodnotu) 
2 - čistá voda (vhodná k vodárenským účelům, chovu ryb, vodním sportům,
zásobování průmyslu, má krajinotvornou hodnotu) 
3 - znečištěná voda (jen pro zásobování průmyslu, pro vodárenství podmínečně,
není-li vhodnější zdroj, má malou krajinotvornou hodnotu) 
4 - silně znečištěná voda (obvykle jen pro omezené účely) 
5 - velmi nečistá voda (obvykle se nehodí pro žádný účel). 

V celkovém hodnocení tříd jakosti vody v povrchových tocích nedošlo oproti dvouletí 1995 - 1996 ke zhoršení ani zlepšení v žádném sledovaném profilu. Všechny hodnocené profily malých pražských toků spadají do nejhorší, tj. 5. třídy klasifikace. Čtvrtou třídu v celkovém hodnocení si udržela Vltava v profilech Vrané a Podolí, v profilech Vltava - Libčice a Berounka - Lahovice zůstává nadále celková klasifikace jakosti vody ve třídě 5. Do tabulky, která uvádí třídy jakosti povrchových vod v jednotlivých profilech, nebylo zahrnuto sledování organického uhlíku v profilech na Vltavě a Berounce, neboť na pražských tocích se tento ukazatel dosud neměří a jeho hodnocení norma taxativně nepožaduje.

Ve skupině ukazatelů A (kyslíkového režimu) došlo v profilu Vltava - Vrané ke zlepšení na 2. třídu jakosti, a to v ukazatelích: RO2 (rozpuštěný kyslík) a CHSK(Cr) (chemická spotřeba kyslíku dichromanem).

V ukazateli RO2 došlo k částečnému zlepšení v jednom profilu Botiče a Dalejského potoka. Naopak ke zhoršení došlo v tomto ukazateli u 12 profilů potoků: Dalejský, Kunratický, Motolský, Rokytka, Šárecký a Stodůlecký. V ukazateli BSK došlo ke zhoršení o jednu třídu jakosti u Dalejského a Šáreckého potoka a Rokytky, o dvě třídy došlo ke zhoršení v profilu Motolský potok - Motol. Na třídu 4 se zlepšily v ukazateli CHSK(Cr) Botič a Dalejský a Stodůlecký potok.

V celkovém hodnocení ve skupině B (chemické ukazatele základní) nejsou žádné změny. Toto celkové hodnocení se prakticky shoduje s hodnocením podle ukazatele NO2 (dusitany) a protože jde o nejnepříznivější hodnocení, určuje se z něj i celkové nejnepříznivější hodnocení profilů. Některé hodnocené profily spadají do nejhorší třídy jakosti i podle jiných ukazatelů, např. v amoniaku profil KU00, SP06 a v celkovém fosforu DL04 , KU00 a SP06. Za zmínku však stojí zlepšení o dvě třídy v ukazateli NRL (nerozpuštěné látky) v profilu SP01.

Ke skupině C (chemické ukazatele doplňující) je třeba uvést, že nově (nebo lépe řečeno opět) byly v profilech Vltava - Podolí a Libčice a Berounka - Lahovice sledovány nepolární extrahovatelné látky (NEL). Tyto látky signalizují znečištění ropnými deriváty a pocházejí z největší části z oplachů komunikací. Bohužel v profilu Vltava - Vrané toto hodnocení chybí, takže vzájemné porovnávání profilů i celkové hodnocení podle tohoto ukazatele není reprezentativní. Ke zhoršení hodnocení ve třídě C podle ukazatele NEL došlo u potoků v profilech BO02 a RO01. Naopak zlepšení o jednu třídu v tomto ukazateli se projevilo v profilu SP01.

Skupina D (těžké kovy) vykazuje zlepšení u dvou odběrných profilů. Za zmínku stojí zlepšení třídy v profilu Vltava - Vrané u rtuti, čímž se profil dostává v této skupině do l. třídy jakosti vody. Nově bylo započato se sledováním chromu a niklu u Vltavy a Berounky, neovlivnilo však negativně hodnocení této skupiny, neboť ve všech profilech jsou tyto ukazatele v 1. třídě jakosti. U pražských drobných toků se stanovení chromu a niklu neprovádí. Ke zhoršení došlo v ukazateli arzen na 2. třídu ve dvou profilech Šáreckého potoka (SP06 a SP07), což ovlivnilo i celkové hodnocení těchto profilů ve skupině D.

Ve skupině E (biologické a mikrobiologické ukazatele) nedošlo ke změnám hodnocení v ukazateli fekální koliformní bakterie (FEK) v profilech Vltavy a Berounky. Rozbory pražských malých vodních toků neobsahují ukazatel FEK, ale preferují širší ukazatel koliformní bakterie (COL), ve kterém jsou fekální bakterie zahrnuty. Změny v tomto ukazateli se projevily na Šáreckém potoce zlepšením na 4. třídu v profilu SP03, a zhoršením na 5. třídu v profilu SP07.

Profil Vltava Podolí je odběrným místem surové vody pro úpravnu vody v Podolí. V jakosti vody se projevuje negativní vliv Berounky prakticky u všech ukazatelů. Počet FEK v jednom mililitru v ročních průměrech stoupá mezi Vraným a Podolím ze 14,3 na 41,4, což ovšem není pouze vliv Berounky, která má roční průměr 22,4, ale i vliv vypouštěného znečištění z kanalizační sítě hl. m. Prahy. Z jednotné kanalizační sítě v době deště odtéká směs splaškových a dešťových vod přes oddělovací komory přímo do povrchových toků. Nelegální přepady ze žump a septiků bývají obvykle načerno zaústěny do dešťové kanalizace a jsou tak dalším zdrojem fekálního znečištění v tocích. V tomto ohledu ovlivňují kvalitu vody v Podolí zejména potoky Kunratický a Dalejský.

Pro orientaci uvádíme, že nařízení vlády č. 171/1992 Sb., které stanoví množství látek v povrchových vodách v Ukazatelích III uvažuje s hodnotou FEK ve vodárenských tocích 4 KTJ.ml-1 a v ostatních tocích 40 KTJ.ml-1 při průtoku Q 355 (KTJ = kolonii tvořící jednotka). Protože Vltava není vyhlášena vodárenským tokem, neměly by při průtoku, který je překročen 355 dní v roce, přesahovat KTJ v jednom mililitru počet 40.

ČSN 75 7214 dělí surovou vodu podle vhodnosti pro úpravu na pitnou vodu do kategorií A, B, C, D. Pro kategorii C, jako poslední vhodnou k vodárenské úpravě, uvádí směrnou hodnotu KTJ 10 v 1ml. V souboru dvanácti stanovení v roce 1997 vyhověl tomuto požadavku z 12 rozborů pouze jeden (maximální hodnota dosáhla 93 KTJ.ml-1). Tedy v 92% případů byla překročena směrná hodnota kategorie C. Kategorie D, do které surová voda z Podolí v těchto 92 % spadla, je charakterizována jako surová voda nevhodná pro zásobování a použitelná pouze výjimečně v odůvodněných případech. Proto se připravuje stavba přivaděče surové vody pro úpravnu Podolí, aby byl eliminován negativní vliv kanalizačního systému urbanizovaného území v pásmu hygienické ochrany 2. stupně a zdrojů znečištění z povodí Berounky, a aby surová voda pro úpravnu vody v Podolí vyhověla požadavkům ČSN 75 7214.

Jakost povrchové vody pod Prahou v profilu Vltava - Libčice je ovlivňována nejen stokovým systémem Prahy, ale i zbytkovým znečištěním z Ústřední čistírny odpadních vod v Troji. I když v roce 1997 došlo k poklesu tohoto zbytkového znečištění, z enormního průměru hodnot FEK roku 1996 (2150 KTJ.ml-1), zůstává i nadále v roce 1997 průměrně 1580 KTJ.ml-1.

Pro přehled vývoje koncentrace znečišťujících látek v ukazatelích BSK5, CHSK(Cr), dusičnanů a celkového fosforu uvádíme hodnoty z let 1991 až 1997 v tab. 2.6.

Porovnáváme-li kvalitu pražských drobných vodních toků mezi lety 1993 až 1997 v profilech před jejich zaústěním do Vltavy můžeme konstatovat, že se kvalita vody těchto toků v podstatě nemění a jednotlivá zlepšení či zhoršení jsou nepodstatná. Důsledkem transformace PKVT s.p. však došlo od 1. 1. 1998 k organizačním změnám a správa vodních toků a veřejných kanalizací byla rozdělena do dvou organizací. Zůstává však otázkou, zda bude mít Praha jako správce drobných vodních toků a vlastník veřejné kanalizace dostatek finančních prostředků na nápravu současného stavu, když tyto prostředky pramení převážně pouze z vybraného stočného.

Tab. 2.1 Třídy jakosti vody a jejich mezné hodnoty - výpis z ČSN 75 7221,
                Klasifikace jakosti povrchových vod
 
Ukazatel 
Jednotka 
Třída 
A. Ukazatele kyslíkového režimu 
Rozpuštěný kyslík  mg.l-1
>7 
>6 
>5 
>3 
<3 
Biochemická spotřeba kyslíku  mg.l-1
<2 
<5 
<10 
<15 
>15 
Chemická spotřeba kyslíku - Mn  mg.l-1
<5 
<10 
<15 
<25 
>25 
Chemická spotřeba kyslíku - Cr  mg.l-1
<15 
<25 
<35 
<55 
>55 
Organický uhlík  mg.l-1
<5 
<8 
<11 
<17 
>17 
Sulfan a sulfidy  mg.l-1
<0,02 
>0,02 
B. Chemické ukazatele - základní 
Reakce vody, p  
6,0-8,5 
6,0-8,5 
6,0-8,5 
5,5-9,0 
<5,5;>9,0 
Teplota vody  °C 
<22 
<23 
<24 
<26 
>26 
Rozpuštěné látky  mg.l-1
<300 
<500 
<800 
<1 200 
>1 200 
Vodivost  mS.m-1
<40 
<70 
<110 
<160 
>160 
Nerozpustné látky  mg.l-1
<20 
<40 
<60 
<100 
>100 
Veškeré železo  mg.l-1
<0,5 
<1,0 
<2,0 
<3,0 
>3,0 
Veškerý mangan  mg.l-1
<0,05 
<0,1 
<0,3 
<0,8 
>0,8 
Amoniakální dusík (a)  mg.l-1
<0,3 
<0,5 
<1,5 
<5,0 
>5,0 
Dusitanový dusík (b)  mg.l-1
<0,002 
<0,005 
<0,02 
<0,05 
>0,05 
Dusičnanový dusík (c)  mg.l-1
<1,0 
<3,4 
<7,0 
<11 
>11 
  (a) - přepočet pro amoniak  mg.l-1
<0,39 
<0,64 
<1,9 
<6,4 
>6,4 
  (b) - přepočet pro dusitany  mg.l-1
<0,007 
<0,016 
<0,066 
<0,164 
>0,164 
  (c) - přepočet pro dusičnany  mg.l-1
<4,43 
<15,1 
<31,0 
<48,7 
>48,7 
Organický dusík  mg.l-1
<0,5 
<1,0 
<2,5 
<3,5 
>3,5 
Veškerý fosfor  mg.l-1
<0,03 
<0,15 
<0,4 
<1,0 
>1,0 
C. Chemické ukazatele - doplňující 
Chloridy  mg.l-1
<50 
<200 
<300 
<400 
>400 
Sírany  mg.l-1
<80 
<150 
<250 
<300 
300 
Vápník  mg.l-1
<75 
<150 
<200 
<300 
>300 
Hořčík  mg.l-1
<25 
<50 
<100 
<200 
>200 
Absorbance  mg.l-1
<0,15 
<0,25 
<0,35 
<0,55 
>0,55 
Fluoridy  mg.l-1
<0,2 
<0,5 
<1,0 
<1,5 
>1,5 
Fenoly těkavé  mg.l-1
<0,002 
<0,01 
<0,02 
<0,5 
>0,5 
Tenzidy  mg.l-1
<0,5 
<1,0 
<2,0 
>2,0 
Nepolární extrahovatelné látky  mg.l-1
<0,05 
<0,1 
<0,3 
>0,3 
Veškeré kyanidy  mg.l-1
<0,2 
<0,5 
>0,5 
Aktivní chlor  mg.l-1
<0,05 
>0,05 
Extrahovaný organický chlor  mg.l-1
<5 
<10 
<20 
<30 
>30 
D. Těžké kovy 
Rtuť  mg.l-1
<0,1 
<0,2 
<0,5 
<1,0 
>1,0 
Kadmium  mg.l-1
<3 
<5 
<10 
< 20 
>20 
Olovo  mg.l-1
<10 
<20 
<50 
<100 
>100 
Arzen  mg.l-1
<10 
<20 
<50 
<100 
>100 
Měď  mg.l-1
<20 
<50 
<100 
<200 
>200 
Veškerý chrom  mg.l-1
<20 
<100 
<200 
<500 
>500 
Chrom (VI)  mg.l-1
<10 
<20 
<50 
>50 
Kobalt  mg.l-1
<10 
<20 
<50 
<100 
>100 
Nikl  mg.l-1
<20 
<50 
<100 
<200 
>200 
Zinek  mg.l-1
<20 
<50 
<100 
<500 
>500 
Vanad  mg.l-1
<10 
<20 
<50 
<100 
>100 
Stříbro  mg.l-1
<10 
<20 
<50 
>50 
E. Biologické a mikrobiologické ukazatele 
Saprobní index   
<1,2 
<2,2 
<3,2 
<3,7 
>3,7 
Psychrofilní bakterie  KTJ.1ml-1
<500 
<1 000 
<5 000 
<104 
>104 
Koliformní bakterie  KTJ.1ml-1
<1 
<10 
<100 
<1 000 
>1 000 
Fekální koliformní bakterie  KTJ.1ml-1
<0,2 
<2 
<200 
<200 
>200 
Enterokoky  KTJ.1ml-1
<0,1 
<1 
<10 
<100 
>100 
F. Ukazatele radioaktivity 
Aktivita alfa  mBq.l-1
<50 
<100 
<500 
<2 500 
>2 500 
Aktivita beta  mBq.l-1
<200 
<500 
<1 000 
<2 500 
>2 500 
Radium 226  mB.l-1
<20 
<50 
<120 
<500 
>500 
Uran  mg.l-1
<5 
<20 
<50 
<100 
>100 
Tritium  Bq.l-1
<10 
<100 
<1 000 
<5 000 
>5 000 

Poznámka: * pod mezí citlivosti

Zdroj: IMIP

Tab. 2.2 Kódy a názvy pravidelně sledovaných profilů na vodních tocích
 
Kód 
Potok - odběrové místo 
Říční km 
1044  Vltava - Vrané 
70,1 
1045  Vltava - Podolí 
56,2 
1046  Vltava - Libčice 
28,2 
1090  Berounka - Lahovice 
0,6 
BO01  Botič - Nusle 
1,012 
BO02  Botič - Záběhlice 
8,5 
BO03  Botič - Petrovice 
16,716 
BO05  Botič - Hostivař 
13,32 
DL01  Dalejský potok - ústí 
0,05 
DL03  Dalejský potok - Řeporyje (Hasákova) 
9,92 
DL04  Dalejský potok - Řeporyje (Mládkova) 
8,86 
KU00  Kunratický potok - ústí 
0,442 
KU01  Kunratický potok - Kunratice 
8,805 
KU02  Kunratický potok - Krč 
3,164 
MO01  Motolský potok - Motol 
4,75 
RO01  Rokytka - náměstí Dr. Holého 
0,269 
RO05  Rokytka - Kyje 
9,5 
SP01  Šárecký potok - ústí 
0,215 
SP03  Šárecký potok - Jenerálka 
4,85 
SP04  Šárecký potok - Pod Džbánem 
10,945 
SP06  Šárecký potok - Jíviny nad hrází 
15,748 
SP07  Šárecký potok - Jíviny pod hrází 
15,088 
ST01  Stodůlecký potok - Prokopské údolí 
1,28 

Zdroj: IMIP

tab. 2.3 Tab. 2.3 Třídy jakosti vod v povrchových tocích - hodnocení podle ČSN 75 7221, období 1996 - 1997

tab. 2.4 Tab. 2.4 Průměrné koncentrace látek v povrchových tocích v roce 1997

tab. 2.5 Tab. 2.5 Průměrné odtoky v povrchových tocích v roce 1997

obr. 2.1 Obr. 2.1 Sledované profily na povrchových tocích - třídy jakosti ve skupinách ukazatelů

Zdroj: IMIP, ČHMÚ, Lesy hl. m. Prahy

Tab. 2.6 Průměrné hodnoty vybraných ukazatelů za období 1991 - 1997
 
Profil 
1991 
1992 
1993 
1994 
1995 
1996 
1997 
BSK5 [mg.l-1
1044  Vltava - Vrané 
2,44 
2,13 
2,55 
2,78 
2,34 
2,04 
2,48 
1045  Vltava - Podolí 
2,86 
3,45 
3,73 
3,92 
2,87 
2,55 
3,13 
1046  Vltava - Libčice 
7,03 
5,27 
5,39 
4,83 
4,31 
4,03 
5,00 
1090  Berounka - Lahovice 
3,84 
4,02 
4,02 
4,27 
3,95 
3,52 
3,61 
CHSK(Cr) [mg.l-1
1044  Vltava - Vrané 
11,15 
6,54 
6,68 
18,60 
21,70 
20,30 
15,60 
1045  Vltava - Podolí 
10,53 
7,94 
6,93 
20,20 
22,20 
19,50 
21,30 
1046  Vltava - Libčice 
11,23 
8,33 
7,83 
22,70 
23,70 
22,30 
22,40 
1090  Berounka - Lahovice 
7,97 
8,85 
8,93 
28,30 
27,40 
26,60 
25,80 
NO3 [mg.l-1
1044  Vltava - Vrané 
13,60 
23,60 
19,00 
17,10 
16,80 
18,40 
19,40 
1045  Vltava - Podolí 
14,80 
21,40 
18,10 
17,20 
17,20 
18,50 
16,70 
1046  Vltava - Libčice 
14,70 
20,70 
17,00 
16,30 
17,80 
20,10 
18,00 
1090  Berounka - Lahovice 
22,50 
18,90 
25,50 
27,20 
20,60 
22,20 
17,20 
P - celkový [mg.l-1
1044  Vltava - Vrané 
0,17 
0,12 
0,12 
0,16 
0,10 
0,13 
0,11 
1045  Vltava - Podolí 
0,23 
0,17 
0,16 
0,17 
0,13 
0,14 
0,15 
1046  Vltava - Libčice 
0,52 
0,78 
0,43 
0,33 
0,19 
0,23 
0,28 
1090  Berounka - Lahovice 
0,41 
0,42 
0,36 
0,33 
0,24 
0,28 
0,23 
průtok [m3.sec-1
1044  Vltava - Vrané 
56,7 
85,7 
66,1 
86,7 
115,9 
138,0 
92,1 
1045  Vltava - Podolí 
75,9 
112,1 
93,5 
121,8 
169,7 
179,0 
128,0 
1046  Vltava - Libčice 
76,6 
113,4 
94,4 
121,9 
171,4 
180,0 
129,0 
1090  Berounka - Lahovice 
18,8 
27,6 
26,6 
34,9 
49,8 
39,9 
35,6 

Zdroj: ČHMÚ, Povodí Vltavy, IMIP

Obr. 2.2 Průměrné roční průtoky na vybraných profilech v letech 1980 až 1997
2-02.gif

Zdroj: ČHMÚ, Povodí Vltavy, IMIP


AUTOŘI
KONTAKTY
ZKRATKY


OBSAH
voda
VODA