Použití

• Lidé - léčení infekcí - 16% produkce antibiotik v USA
• Zvířata - léčení infekcí - 14% produkce antibiotik v USA
• Zvířata - přídavek do krmiva pro rychlejší růst - 70% produkce antibiotik v USA

Mikrobi mutují tak, aby v prostředí s antibiotiky přežívali - důsledkem je soustřeďování odolných mikrobů v některých prostředích, jmenovitě:

• v nemocnicích - pestrá sbírka mikrobů od nemocných lidí,
• v továrnách na hovězí, vepřové a drůbeží maso - mikrobi vyšlechtění monotonním výrobním prostředím,
• v zemědělské půdě hnojené odpadem z továren na maso - přežívající mikrobi schopní modifikovat původní osazenstvo,
• v místech shromažďování veřejnosti (školky, školy, úřady, městská hromadná doprava, ...)  - zdrojem mikrobů jsou čerstvě nemocní nebo nedoléčení pacienti.

• Běžná infekce mikroby citlivými na antibiotika - mikroby reagují na běžná antibiotika a léčba je poměrně snadná
• Infekce mikroby necitlivými na některá antibiotika - mikroby nereagují na první podané antibiotikum, je třeba vyzkoušet jiné
• Infekce mikroby necitlivými na všechna běžná antibiotika - mikroby nereagují na žádné z nich, je třeba použít postup podle typu mikroorganizmu:
• gram negativní - léčba starými antibiotiky colistin a polymyxin B
• Acinetobacter baumannii,
• Klebsiella pneumoniae,
• Enterobacter aerogenes,
• gram pozitivní - léčba nově vyvíjenými antibiotiky
• MRSA — methicillin-resistant Staphylococcus aureus,
• ESBL-producing E. coli.

• Desetina pacientů se v nemocnicích nakazí nějakou nemocí.
• V důsledku těchto nákaz zahyne v USA asi 100 000 lidí ročně.

Nejlepší návod dávají lékař a magistra v lékárně, obecně však platí:

• Je třeba využívat celé balení, i  když se člověk už cítí zdravý.
• Některá antibiotika se užívají před jídlem, některá po jídle a některá navíc nemají ráda mléko či jiné potraviny.

• Zodpovědné používání antibiotik k léčbě.
• Zákaz jejich používání jako přídavek do krmiva.
• Snížení infekčnosti nemocnic.

Jak se mikrobi přizpůsobují antibiotikům?

Antibiotik je dnes mnoho druhů s různými mechanismy účinku. Mikroby se jim obecně brání tak, že buď antibiotikum ničí nebo se jeho účinku vyhýbají tím, že svoji citlivou reakci nahradí nějakou jinou, která na antibiotikum citlivá není.

Jako příklad probereme případ nejběžnějších antibiotik penicilínového typu:

• Ta fungují tak, že mikrobům brání v budování buněčné stěny a tím znemožňují jejich množení.
• Podstatnou součástí techto antibiotik je tzv. beta-laktam, což je čtyřatomový kruh v centru molekuly antibiotika.
• Bakterie se nejdříve naučily vyrábět enzym, který umí tento kruh rozpojit a tím antibiotikum zneškodnit.
• Výzkumnící antibiotik našli inhibitory těchto enzymů a účinnost antibiotik obnovili
• Bakterie na to reagovaly změnami v mechanismu budování buněčné stěny a tak se opět staly odolnými.

Protože naše, tj. živočišné buňky nemají buněčnou stěnu (mají pouze buněčnou membránu).
Ovšem upřímně rečeno, antibiotika jsou cizorodé látky a jako takové mohou mít různé druhotné účinky, hlavně na ledviny a játra, případně mohou způsobit alergii.

Gram pozitivní bakterie

Bakterie, které při tzv. Gramově barvení se zabarví fialově.

Gram negativní bakterie

Bakterie, které při tzv. Gramově barvení se zabarví růžově.