Nemoci při povodních

• Bacilární úplavice - bacilární dyzentérie - infekční střevní onemocnění působené mikroorganismy z rodu Shigella. Je charakterizované průjmy, horečkou a schváceností. Zdrojem nákazy je nemocný člověk nebo bacilonosič; přenáší se nečistýma rukama, kontaminovanými potravinami nebo vodou. Onemocnění se může opakovat.

Základem terapie je dostatečný přísun tekutin, aby nedošlo k dehydrataci organismu. Bolesti břicha mírníme medikamenty jako jsou Endiaron nebo Endiform. V těžších případech je nutno použít antibiotika.
• Hepatitida A - virová hepatitida (infekční žloutenka) - zánět jater způsobený způsobený viry napadajícími jen játra a způsobující jejich poškození. Virus vstupuje do těla trávicím ústrojím, inkubační doba je 2-7 týdnů, nemoc může probíhat v malých epidemiích. Není znám lék, který přímo léčí, důležitý je klid a dieta. V současnosti existuje účinné očkování.
• Leptospiróza - infekční onemocnění zvířat přenosné i na člověka (postihuje ledviny, játra a mozkové blány). Původci, mikrospirochety rodu Leptospira, jsou rozšířeni po celém světě. U zvířat napadají trávicí ústrojí, ledviny, játra a pohlavní ústrojí, vyvolávají zmetání plodu. Nápadným příznakem je tmavá barva moči nemocného zvířete. Pro výskyt leptospirózy je typická přírodní ohniskovost v populacích hlodavců.

Léčí se aplikací antibiotických preparátů.
• Listerióza - jejím původcem je bakterie Listeria monocytogenes, zdrojem nákazy zvířata hospodářská (prase, skot, ovce, kozy, drůbež) i volně žijící (myši, krysy, potkani, ptáci). Nákaza se na člověka přenáší stykem s infikovanými zvířaty nebo požitím infikovaného mléka nebo masa.
• Paratyf - několik typů onemocnění způsobeného různými druhy bakterií rodu Salmonella z čeledi Enterobacteriaceae. K nejznámějším patří Salmonella paratyphi A, původce paratyfu A, Salmonella schottmulleri původce paratyfu B, Salmonella hirschefeldii, působící paratyf C. Onemocnění probíhá s příznaky mírnějšími než u tyfu.
• Salmonelóza - salmonelové infekce – skupina infekčních, vysoce nakažlivých onemocnění vyvolaných bakteriemi rodu Salmonella. Salmonelózy postihují trávicí ústrojí lidí i zvířat, často mívají epidemický průběh. Provázené většinou průjmy, mohou doprovázet i jiná závažná onemocnění (i mimostřevní, např. zánět kostní dřeně). Ohrožují pacienta ztrátami tekutin (dehydratace), což je nebezpečné zejm. u dětí a starých lidí. Přenos salmonelózy je spojen s nízkou úrovní hygieny (tzv. „nemoc špinavých rukou“). Šíří se infikovanými živočišnými potravinami (maso, vejce), znečištěnou vodou i přímým kontaktem s nemocným člověkem nebo zvířetem.

Základem terapie je dostatečný přísun tekutin, aby nedošlo k dehydrataci organismu. Podává se Endiaron. Závažnější formy se léčí antibiotiky.
• Tularémie - název podle oblasti Tulare v Kalifornii, USA. Jiným jménem zaječí nemoc - infekční onemocnění hlodavců (hl. zajíců, králíků, křečků a ondater) působené bakterií Franciscella tularensis. Je přenosné na jiná zvířata i na člověka nejčastěji přímým kontaktem, vdechnutím infikovaného prachu nebo kousnutím infikovaného hmyzu. U zvířat se klinicky projevuje zduřením všech mízních uzlin a nekrotickými ložisky v játrech, slezině a v plicích. U člověka probíhá vedle postižení lymfatických uzlin často jako atypická pneumonie.

Terapeuticky jsou účinná antibiotika. Prognóza onemocnění při včasném léčení je dobrá.  Může se stát chronickým. Proti tularémii lze očkovat.
• Tyfus - (břišní tyfus) akutní horečnaté infekční onemocnění způsobené bakterií Salmonella typhi. Jde o celkové onemocnění charakterizované postižením hlavně lymfatických tkání tenkého střeva, zduřením sleziny a uzlin. Zdrojem nákazy je nemocný člověk, popř. bacilonosič. Onemocnění se šíří zažívacím traktem. Zanechává imunitu. V prevenci je nejdůležitější očkování a hygienická opatření.