5.2.1. Mícha páteřní(mícha hřbetní, medulla spinalis

  • provazec síly malíčku uložený v páteřním kanále 
  • horní konec plynule přechází v prodlouženou míchu 
  • délka 40-45 cm 
  • sahá od otvoru týlního po druhý bederní obratel (mezi 3. a 4. bederním obratlem je možné vpichem injekční jehly odebrat mozkomíšní mok k diagnostickým účelům (lumbální punkce) 
  • podélnými rýhami je neúplně rozdělena v pravou a levou polovinu, směrem dolů je zúžená 
    • v každé polovině 2 postranní rýhy 
    • do zadní postranní rýhy vstupují z míšních uzlin zadní kořeny míšních nervů; obsahují dostředivá (senzitivní) vlákna - vedou vzruchy z periferie od exteroreceptorů nebo interoreceptorů 
    • z přední postranní rýhy vystupují přední kořeny míšních nervů, které obsahují odstředivá (motorická) vlákna a ty vedou k příčně pruhovaným svalům (inervují je) 
    • Mícha (řez)
      Mícha (řez) 
    • v postranních spojovacích částech šedé hmoty jsou v některých úsecích buňky inervující hladkou svalovinu a žlázy = vlákna autonomní (vegetativní
    • Mícha s míšním nervem
      Mícha s míšním nervem 
    • šedá hmota tvaru písmene H (motýla) je obklopena bílou hmotou 
  • probíhají v ní jednoduché - míšní reflexy - neúčastní se jich mozek, př. reflex na popálení 
  • šedá i bílá hmota míchy vytváří zadní (dorzální) a přední (ventrální) rohy míšní 
  • přední rohy míšní - obsahují motorické neurony - jsou širší 
  • zadní rohy míšní - obsahují smyslové neurony (senzorické) - jsou užší 
  • spojením předních a zadních rohů (kořenů) míšních vznikají míšní (smíšené) nervy - 31 párů; vystupují z míchy meziobratlovými otvory 
  • okrsek míchy, ze kterého vychází jeden pár míšních nervů = míšní segment (je na úrovni obratle) 
  • uprostřed šedé hmoty se nachází míšní kanálek - v něm mozkomíšní mok 

5.2.1.1. Funkce páteřní míchy: 

  • centra obranných reflexů (tzv. kožní vybavení proběhne na základě podráždění kožních receptorů bolestivými podněty - např. reflexní odtažení ruky od horkého předmětu) 
  • centra pro ovládání napětí cévních stěn 
  • centra pro reflexní reakce pohlavních orgánů na sexuální podněty 
  • centra vyprazdňování močového měchýře a konečníku 
  • centra zajištění klidového napětí ve svalech 
  • centrum základních hybných reflexů 
  • nejnižší ústředí nepodmíněných reflexů 
  • přerušení sestupných míšních drah nebo poškození motorických neuronů způsobuje poruchy hybnosti (částečné ochrnutí svalů (paréza), nebo úplná ztráta svalové činnosti (plegie), ochrnutí obou dolních končetin (paraplegie)) 
  • pomocí napínacích reflexů se svaly automaticky přizpůsobují změnám zatížení (bez zásahu mozku) 

5.2.1.2. Spojení míchy s mozkem 

Bílá míšní hmota je složena z různých typů vláken, jejichž svazky se nazývají dráhy => míšní dráhy se seskupují do tří provazců v každé polovině míchy ohraničených předním a zadním zářezem na míše. Zadní provazce jsou složeny z drah, které převádějí vzruchy z receptorů do vyšších oddílů nervové soustavy, tzv. vzestupných (senzitivních) drah, které přenášejí do mozku senzorické impulsy. Přední provazce obsahují dráhy přivádějící impulsy z mozkové kůry pro vědomé chtěné pohyby končetin a trupu, označují se jako sestupné (motorické) dráhy. 
Nervové dráhy (schéma)
Nervové dráhy (schéma) 
U člověka je hlavní motorickou drahou pyramidová dráha, začínající z velkých pyramidových buněk šedé mozkové kůry v zadní části čelního laloku. Na hranici prodloužené míchy a míchy páteřní se kříží tak, že vlákna jdoucí z pravé poloviny koncového mozku přecházejí do levé poloviny míchy a naopak. Ostatní sestupné motorické dráhy se nazývají mimopyramidové. Vycházejí z různých útvarů šedé hmoty mozkové (kromě kůry koncového mozku) a podílejí se na udržování svalového napětí, rovnováhy těla, ovládají chůzi. Postranní provazce obsahují obojí typy drah - vzestupné i sestupné. Tak je bílá hmota rozdělena do tří sloupců. Při úplném přerušení míchy nastává útlum všech reflexů - spinální šok. V horní části míchy jsou nervy v pravém úhlu, nervy od bederní páteře pokračují spolu s páteří až k výstupnímu otvoru. Z pleteně bederně křížové vycházejí nervy dolních končetin, největší je sedací nerv (nervus ischiadicus) - silný jako malíček dospělého člověka, prochází hýžděmi, inervuje lýtko, sahá až k palci. 
Spojení míchy s mozkem
Spojení míchy s mozkem