2.1.3. Hormony 

  • označeny v roce 1906 
  • z řeckého hormao - stimulovat, vzrušovat 
  • vylučovány přímo do krve 
  • tvořeny ve specializovaných buňkách 
  • působí v nepatrném množství (ve velmi malé koncentraci) 
  • jsou dopravovány k cílovým buňkám, u nich se vážou na úzce specifické receptory, tj. specifické místo na plazmatické membráně cílové buňky, hormon do buňky proniká a ovlivňuje syntézu buněčných bílkovin, tj. hormon působí na buňky cílových orgánů přímo (např. stah hladké svaloviny), při nepřímém působení je receptor obsažen v cytoplazmatické biomembráně buňky => ovlivňuje propustnost biomembrány pro určité látky 
  • účinkují pomalu 
  • hladiny hormonů jsou v krvi velmi nízké 
  • po splnění úkolu jsou v játrech rozkládány, pak se vylučují nebo slouží na tvorbu nových molekul hormonu 
  • účinek hormonů se může s věkem měnit 
  • hormony mají vysokou specifičnost, tj. nenapodobitelnost jejich účinku jiným typem látky 

Rozdělení hormonů podle místa vzniku 

  1. V endokrinních žlázách - nemají vývody 
  2. Tkáňové hormony - vylučovány z tkání (např. sekretin, tvoří se ve dvanáctníku, po přijetí potravy putuje do slinivky břišní a stimuluje uvolnění pankreatické šťávy) 
  3. Neurohormony - produkovány neurosekrečními buňkami (neurokrinie - schopnost nervových buněk tvořit hormony, např. hypothalamus, dřeň nadledvin - tvoří hormon adrenalin, noradrenalin) 

Hormony podle složení 

  1. Hormony peptidické povahy (inzulinglukagon
  2. Deriváty aminokyselin (látky odvozené od aminokyselin, např. adrenalin, thyroxin
  3. Hormony steroidní povahy (testosteron, estrogeny) 
Endokrinní žlázy (poloha v těle)
Endokrinní žlázy (poloha v těle)