6.1.1. Rozdělení tělních tekutin 

  1. Nitrobuněčná (intracelulární) tekutina 
    • až 40 % tělesné hmotnosti 
    • obsahuje hlavně ionty K+, méně Mg2+ a ionty fosforečné (PO43-
  2. Mimobuněčná (extracelulární) tekutina 
    • 20 % tělesné hmotnosti 
    • dělí se na 
      • krev (6-9 %) - tekutina proudící v cévách 
      • mízu (lymfa) - tekutina proudící v cévách 
      • tkáňový mok (14 %) - životní prostředí všech tkáňových buněk; není specializovanou tekutinou (jako krev) 
  3. krev a tkáňový mok jsou od sebe odděleny stěnami cév, ale stěna krevních vlásečnic umožňuje prostupnost vody 
  4. v obsahu solí jsou na tom stejně, liší se obsahem bílkovin (tkáňový mok neobsahuje větší molekuly bílkovin - nepropouští je stěna vlásečnic 
  5. buňky tkání z krve neustále odčerpávají živiny 
  6. buňky tkání do krve předávají zplodiny metabolismu 
  7. každá změna je rychle upravena => stálost vnitřního prostředí (homeostáza) => správná činnost buněk 

Přenos látek v tělních tekutinách 

  • látky a plyny se z vlásečnic (z krve) dostávají prolínáním (difúzí) na základě koncentračních rozdílů do tkáňového moku, z tkáňového moku do buněk 
  • výměna probíhá rychle (je na vzdálenostech desetin milimetrů) 
  • plocha stěn kapilár - 6400 m2 
  • krev má ve vnitřním prostředí organismu přední úlohu 
  • z krve vzniká tkáňový mok, z tkáňového moku se tvoří míza (v mízních vlásečnicích) 
Průchod krve vlásečnicí
Průchod krve vlásečnicí