8.4.1. Oční koule (bulbus oculi

  • uložena v očnici v tukové tkáni (ochrana oka před poškozením) 
  • v hrotu očnice otvory; tudy vystupuje zrakový nerv a žíly a vstupuje tepna (přivádí krev pro celé oko) a nervy pro okohybné svaly a pro další drobné svaly oka 
  • má přibližně kulovitý tvar 

8.4.1.1. Stěna oční koule 

  • třívrstevná 
  • vnější vrstvu tvoří bělima a rohovka 
  • střední vrstva je cévnatka 
  • vnitřní vrstva sítnice 
Vrstvy oka
Vrstvy oka 
Okem (řez)
Oko (řez) 
8.4.1.1.1. Bělima (sclera
  • asi 4/5 povrchu oční koule 
  • tuhá bílá vazivová blána (u malých dětí namodralá, ve stáří nažloutlá od usazených kapének tuku) 
  • tloušťka 0,4 - 2 mm 
  • do bělimy se upínají okohybné svaly, vzadu ji prostupuje zrakový nerv 
  • vpředu přechází v průhlednou rohovku 
  • udržuje tvar oční koule 
8.4.1.1.2. Rohovka (cornea
  • je silná oční čočka s pevným ohniskem 
  • představuje 2/3 optické práce oka 
  • ve středu oka je silná pouze 0,5 mm, u bělimy má sílu 1 mm 
  • na povrchu má epitelovou vrstvu, na ní je jemný slzný povlak (bez slz by epitel ztratil průhlednost a stal se matným) 
  • 1/5 povrchu oční koule 
  • není prostoupena cévami (=> čirá), je však inervována (hodně otevřených nervových zakončení => vnímání bolesti) 
  • pod rohovkou je přední oční komora 
  • z profilu více vyklenutá než bělima 
  • nepravidelné zakřivení rohovky způsobuje, že je předmět rozmazaný (astigmatismus
8.4.1.1.3. Cévnatka (chorioidea
  • ve střední vrstvě oka 
  • vpředu přechází v řasnaté tělísko a duhovku 
  • velké množství cév (zásobují sítnici, výživa oka) a hnědých pigmentových buněk => hnědočervená barva 
  • pigmentová vrstva pohlcuje světelné paprsky a zabraňuje jejich zpětnému odrazu (zamezuje vzniku rozmazaných obrazů) 
Řasnaté tělísko (corpus ciliare
  • val z hladkého svalstva, svými stahy dovedou způsobovat akomodaci čočky 
  • na povrchu četné výběžky s tenkými vlákny, na nich je zavěšena čočka 
  • z krve protékající vlásečnicemi se tvoří komorový mok (vznikl z krevní plazmy) 
Duhovka (iris
  • má tvar mezikruží, uprostřed je kruhovitý otvor - zornice (pupilla, panenka, zřítelnice
  • paprsčitě a kruhovitě uspořádané hladké svaly v duhovce způsobují rozšíření nebo zúžení zornice (tento reflex vyvolán různou intenzitou světla; centrum zornicového reflexu je ve středním mozku) 
  • v duhovce jsou pigmentové buňky (jejich množství a hloubka určují barvu - při malém množství a hlouběji uloženém pigmentu je modrá až šedá, větší množství a víc nahoře - zelená, hnědá až tmavohnědá; při albinismu chybí pigment úplně a duhovkou prosvítá červená barva cévnatky; u novorozenců se objevuje více pigmentu až po několika měsících, proto mívají světlé oči) 
  • pigmentová vrstva zabraňuje, aby světlo pronikalo jinudy než zornicí 
8.4.1.1.4. Sítnice (retina
  • vlastní světločivný systém oka 
  • obraz na sítnici se zobrazuje ostrý, zmenšený, obrácený 
  • nejvnitřnější vrstva oční koule pokrývá zadní 2/3 její vnitřní plochy 
  • při prohlížení očním zrcátkem (oftalmoskopem) je vidět tzv. oční pozadí oranžové až červené barvy, v němž je síť drobných tepen a žil 
  • v místě, kde se spojují vlákna zrakového nervu, je bělavá slepá skvrna - chybí světločivné buňky => nevzniká obraz 
  • asi 4 mm zevně od ní je žlutá skvrna - místo nejostřejšího vidění, největší koncentrace čípků 
  • při sledování nějakého předmětu se oči pohybují tak, aby se obraz promítl na žluté skvrně 
  • je to jemná několikavrstevná blána 
  • neurity poslední vrstvy se sbíhají ke slepé skvrně a vytvářejí zrakový nerv 
  • pod pigmentovou vrstvou smyslové buňky sítnice - tyčinkyčípky (= vlastní receptorové buňky pro vnímání světla - fotoreceptory) 
  • Tyčinky a čípky
    Tyčinky a čípky 
  • výběžky těchto světločivých (fotosenzitivních) buněk pojeny s několika vrstvami nervových buněk 
  • tyčinky 
    • umožňují vidění za šera a za tmy 
    • je jich 130 000 000 
    • mnohem citlivější na světlo než čípky, ale nerozlišují barvy 
    • uloženy v okrajových částech sítnice, nejsou vůbec ve žluté skvrně 
    • činnost tyčinek umožňuje zraková červeň (rhodopsin), která je v nich uložena 
    • rhodopsin vzniká kombinací vitamínu A a bílkoviny opsinu 
    • citlivost očí závisí na množství rhodopsinu 
    • vlivem světla se rhodopsin rozkládá a vzniká zraková žluť, která je derivátem vitamínu A 
    • tyčinky reagují jen na světlo, když obsahují rhodopsin; jeho úbytek snižuje citlivost tyčinek na světlo => tyčinky přes den vyřazeny z funkce 
    • ve tmě se rhodopsin znova obnovuje, ale jeho obnova je pomalejší než štěpení 
    • neschopnost adaptace sítnice na změnu světla se nazývá šeroslepost (hemeralopie
    • člověk s šeroslepostí vidí ve tmě trvale tak, jako zdravý člověk při přechodu ze světla do tmy, než se dostaví adaptace; vada je způsobena nedostatkem vitamínu A 
  • čípky 
    • umožňují rozlišování barev (barevné vidění) 
    • jsou soustředěny ve žluté skvrně 
    • slouží pro vidění za dne, protože ke svému podráždění potřebují značné osvětlení 
    • je jich 7 000 000 
    • rodopsin v čípcích - vitamín A se kombinuje se třemi různými opsiny, každý ze vzniklých pigmentů je citlivý na jednu ze tří základních barev spektra - zelenou, červenou a modrou; různým kombinováním těchto barev vznikají různé barevné vjemy v mozku 
    • schopnost rozeznávat barvy = barvocit 
    • někteří lidé, zejména muži, trpí dědičnou poruchou barevného vidění - barvoslepost (daltonismus
    • nejznámější je částečná barvoslepost, při které je porušeno vnímání zelené a červené barvy 
Sítnice (řez)
Sítnice (řez) 

8.4.1.2. Oční komory 

  • přední oční komora (mezi rohovkou a duhovkou) a zadní oční komora (mezi duhovkou a čočkou) 
  • poměrně malé prostory vyplněné komorovým mokem 
  • mezi čočkou a sítnicí poměrně velká dutina, která obsahuje průhledný rosolovitý sklivec (corpus vitreum) - zajišťuje pevnost a pružnost oka a zachovává kulovitý tvar oční koule 

8.4.1.3. Optická soustava oka 

  • tvoří ji rohovka, komorová voda, čočka a sklivec 
  • umožňují ostré zobrazení předmětů 
  • největší význam čočka 
8.4.1.3.1. Čočka (lens
  • průhledná elastická jemná dvojvypuklá (bikonvexní) spojka 
  • tahem závěsných vláken řasnatého tělíska je zplošťována 
  • při ochabnutí závěsného aparátu se čočka více vyklene => tím se zvětší její lomná schopnost (refrakce
  • optická schopnost čočky se udává v dioptriích 
  • funkcí čočky je lámat paprsky tak, aby se sbíhaly na sítnici 
  • svým základním tvarem je čočka přizpůsobena ostrému zobrazování předmětů vzdálenějších víc než pět metrů (při pozorování bližších předmětů se čočka zakřivuje - akomodace
  • omezená hranice akomodace => paprsky z předmětu ležícího příliš blízko nelze na sítnici již soustředit => nevidíme ostře 
  • bod ležící nejblíže oku, který ještě můžeme ostře vidět = blízký bod (punctum proximum) 
  • blízký bod v dětství od oka vzdálen asi 8 cm, s postupujícím věkem čočka ztrácí pružnost a tím i schopnost akomodace => staří lidé tedy nevidí ostře blízké předměty 
  • tato porucha vidění se nazývá stařecká dalekozrakost (presbyopie) 
  • Zrakový nerv
    Zrakový nerv 
Poruchy lomivosti světla (refrakční vady) 
  • nejběžnější jsou krátkozrakost (myopie) - porucha, při níž člověk blízké předměty vidí ostřeji, než vzdálené => světelné paprsky vzdálených předmětů se sbíhají před sítnicí; náprava čočky rozptylky 
  • dalekozrakost (hypermetropie) - porucha, při níž vzdálené předměty se zobrazují ostřeji, než blízké => vzdálené předměty se zobrazí na sítnici, blízké by se zobrazily za sítnicí; náprava čočky spojky 
  • Refrakční vady oka
    Refrakční vady oka 
  • astigmatismus - rohovka není souměrně vyklenutá, bývá nepravidelného tvaru => paprsky jsou nepravidelně soustřeďovány na sítnici => neostré a deformované vidění; náprava cylindrické čočky