Převzato z http://www.msu.cas.cz/masaryk.htm

Vybraná místa z Masarykova spisu
Otázka sociální I, II

Úvodní poznámka

Otázka sociální zaujímá v historické řadě Masarykových spisů specifické místo, zároveň však z hlediska vnitřní logiky Masarykova celoživotního mravního a politického úsilí místo zcela organické. Specifika tohoto díla je dána pevným tématickým záměrem – kritikou a k účelům kritiky i obšírnou expozicí především filosofických základů marxismu, v té době, zejména v českých poměrech, širší veřejnosti téměř neznámých. V celku Masarykova díla tvoří Otázka sociální zprostředkující článek mezi Českou otázkou a Ruskem a Evropou. Sociální otázka byla pro Masaryka součástí české otázky, jejíž praktické zodpovězení Masaryk spatřoval v činné humanitě, která se mu jevila jako smysl českých dějin.

Ke kritice Marxovy filosofické doktríny přistoupil Masaryk jako zásadní odpůrce historického materialismu, zároveň však jako myslitel, pro něhož řešení dobových sociálních problémů tvořilo nutnou součást praktického úsilí o společenský pokrok. Revoluční převrat, jehož cílem by bylo dosažení sociální spravedlnosti, tak jak jej nabízí Marxovo učení, Masaryk odmítá a v díle Otázka sociální podrobuje jeho filosofická východiska spolu s jeho ekonomickými a politickými důsledky rozhodné kritice. Tím Otázka sociální zároveň v dějinném předstihu téměř dvou desetiletí zakládá teoretický fundament pozdějších Masarykových kritik ruského bolševictví, jehož historické, duchovní a hlavně sociálně politické motivace Masaryk naznačil a analyzoval před I. světovou válkou ve spise Rusko a Evropa.

Nejintenzivněji se Masaryk zabýval studiem socialismu, zejména jeho marxistického pojímání v letech 1895-1898, v době neobyčejného rozmachu českého dělnického hnutí a zároveň v době vystupňovaných střetů mezi revizionisty a ortodoxními Marxovými vykladači v sousedním Německu. V tehdejších českých poměrech byl prvním, kdo ukázal, že marxismus není pouze ekonomickou doktrínou, ale především filosoficky založeným učením. A právě na rozboru a kritice tohoto filosofického základu je založenMasarykův pokus ukázat též mravní a sociálně historickou pochybenost Marxovy doktríny ekonomické. Zároveň bedlivě sleduje ideový pohyb především v německé sociální demokracii a ukazuje, jak zde slábne revoluční akcent a o slovo se hlásí ideje reformismu.

Se základním dílem Eduarda Bernsteina Předpoklady socialismu a úkoly sociální demokracie se Masaryk seznámil až po ukončení práce na německém vydání Otázky sociální. V řadě ohledů však jeho kritické a zamítavé postoje k revolučnímu způsobu řešení sociálních problémů anticipoval, nemluvě již o tom, že rozsahem svého filosofického záběru Bernsteinovo dílo daleko přesáhl.

Masarykův spis Otázka sociální byl svého času v celoevropském měřítku dílem unikátním, šíří svého pohledu a zevrubností kritických analýz daleko přesahujícím kritické pokusy oné doby.

Předkládaný výběr textů byl pořízen z nového českého vydání: T. G. Masaryk, Otázka sociální sv, I. II (Spisy TGM sv. 9, 10; Praha 2000). Východiskem tohoto v pořadí šestého českého vydání bylo druhé české vydání (1936), jehož text vznikl spojením a vzájemným prolínáním prvního českého vydání (1898) a Masarykem přepracovaného vydání německého (1899). Přípravy výsledného textu prvního svazku vydání z r. 1936 se účastnil sám Masaryk; podle jeho pokynů pak celé dílo dovedl do konce V. K. Škrach.



13/8/2001