Převzato z http://www.msu.cas.cz/masaryk.htm

Vybraná místa z Masarykova spisu
Pokus o konkrétní logiku
(Třídění a soustava věd)



Úvodní poznámka

Předkládaný výběr je pořízen z díla Pokus o konkrétní logiku (česky první vydání 2001), který je překladem Masarykova německého spisu Versuch einer concreten Logik, Classification und organisation der Wissenschaften (Vídeň 1897). Východiskem pro tento německy psaný spis bylo Masarykovi jeho předchozí české dílo Základové konkretné logiky (1885), které Masaryk pro německé vydání dále propracoval a doplnil. Pokus o konkrétní logiku tak představoval další stupeň zpracování Masarykovy koncepce třídění věd. Na tomto problému Masaryk pracoval i později, s výjimkami období vypjaté politické aktivity, až do počátku třicátých let, neboť až do té doby choval záměr vydat třetí spis o Konkrétní logice.

Intenzivní Masarykův zájem o třídění a klasifikaci věd byl diktován jeho úsilím o vytvoření jednotného světového názoru. Jeho výstavba se měla opírat o vědecky založené poznání, jehož systém bude odvozen z hierarchicky utříděné soustavy věd.

Pro své třídění věd Masaryk přijímá výchozí principy klasifikace věd Augusta Comta, ale neulpívá na nich. Základním znakem soustavy věd je jejich vzájemná závislost (nástrojnost podle Spencera), t. j. jak věda slouží vědě. Na rozdíl od Comtova pojetí, jehož stupnice je kontinuální, nepřetržitá (matematika - mechanika - fyzika - chemie - biologie – sociologie), konstruuje Masaryk stupnici přetržitou a mezi biologii a sociologii vkládá psychologii, jejíž roli zvláště zdůrazňuje, neboť ona umožňuje poznání světa ducha, jež má větší význam a je důležitější nežli poznání přírody. Nejobšírněji se zabývá sociologií; zde přijímá Comtovo rozdělení na statiku a dynamiku a při zkoumání sociálních jevů klade důraz na moment statický. Ke stupnici přiřazuje ještě další vědy: jazykozpyt a estetiku. (Stupnici věd si nelze podle Masaryka představit v prostorovém uspořádání.)

Abstraktní vědy jsou Masarykovi základem pro vědy konkrétní, jejichž posláním je poznávat jednotliviny, a ty můžeme poznat teprve poté, když jsme poznali ovládající je abstraktní zákony. Ale cílem poznání je pro Masaryka poznávat věci samé. Proto úkol vědy třeba spatřovat v poslání věd konkrétních.

Vedle dichotomie věd abstraktních a konkrétních Masaryk rozlišuje vědy teoretické a praktické. Týká-li se rozdělení věd na konkrétní a abstraktní právě věd teoretických, a to podle jejich předmětu, je odlišení veškerých věd teoretických od věd praktických dáno hledisky subjektu, tedy subjektem sledovaných účelů a prostředků k dosahování lidských cílů. Mezi praxí a teorií existuje pro Masaryka těsná vazba, ale teoretické poznání a teoretické vědění má pro něho samostatnou hodnotu, proto také praktické vědy třídí podle jejich vztahu k vědám teoretickým. Poučení o účelech života nám poskytuje zvláštní praktická věda – etika.

Soustavu všech věd uzavírá Masaryk filozofií a klade důraz na její vědeckost. Filozof by měl být odborníkem alespoň v jedné vědě, aby si osvojil vědeckou metodu, i když filozofie, má-li vést k jednotnému světovému názoru, musí být zbudována na všech vědách.

Masarykova Konkrétní logika, toto, abychom užili výroku prof. Josefa Krále (1882-1978), “klasické dílo naší filosofické literatury”, patří k výmluvným svědectvím Masarykovy celoživotní snahy přispět k vybudování jednotného světového a životního názoru, který ovšem, ihned dodejme, zahrnuje podle Masaryka i citovou složku lidského života a poznání. Odtud bezpochyby i výrazné korektury, které Masaryk vnáší do systému třídění věd Augusta Comta, mimo jiné tím, že jej doplňuje psychologií a mluví o významu estetiky a etiky a též jazykovědy, disciplin, které se na jedinou šňůru Comtova pozitivisticko - fenomenalistického předpokladu stejnorodosti všech věd prostě navléci nedají.

Návrh vybraných míst z Masarykova spisu

Pokus o konkrétní logiku

Název každého paragrafu převzít z Masarykova obsahu s. 11-17 PKL.

§§ 1-5 s. 21-24

§§ 8-11 s. 30-35

§§ 13-16 s. 53-56

§§ 58,59 s. 101-102

§ 62 s. 105-111

§§ 64 -68 s. 114-131

§ 71 s. 145

§ 85 s. 157-158

§ 86 s.158-164 případně vypustit!

§ 89 s. 165

§§ 92-94 s. 169-171

§ 98 s. 173

§ 100 s. 174

§§ 109,110 s. 187-189

§ 125 s. 198-199

§ 128 s 201-202

§§ 130-135 s. 204-211
 
 

25. VII. 2001



text redakčně připravili Prof. PhDr. J Srovnal, Dr. Daniel Toth a Filip Tomáš
8/8/2001