231/1948 Sb.
                              ZÁKON
                      ze dne 6. října 1948
            na ochranu lidově demokratické republiky.
Změna: 305/1948 Sb.
Změna: 319/1949 Sb.

     Národní  shromáždění republiky  Československé usneslo  se na
tomto zákoně:

                            HLAVA I.
                    Trestné činy proti státu

                               § 1

                            Velezrada

     (1) Kdo se pokusí:
 a) zničit samostatnost nebo ústavní jednotnost republiky,
 b) odtrhnout od republiky část jejího území,
 c) zničit  nebo   rozvrátit  lidově  demokratické   zřízení  nebo
    společenskou  nebo hospodářskou  soustavu republiky,  zaručené
    ústavou, nebo
 d) násilím  znemožnit ústavní  činnost presidenta  republiky nebo
    jeho   náměstka,   zákonodárného   sboru   nebo  vlády  (sboru
    pověřenců),

     bude  potrestán  pro  zločin  těžkým  žalářem  od  deseti  do
     pětadvaceti let, nebo na doživotí.

     (2) Stejně  bude  potrestán,  kdo   se  k  činu  uvedenému  v
odstavci 1 s  někým spolčí nebo vejde v přímý nebo nepřímý  styk s
cizí mocí nebo s cizími činiteli.

     (3) Smrtí bude vinník potrestán:
 a) dopustí-li  se činu  uvedeného v  odstavci 1  nebo 2 za branné
    pohotovosti státu nebo v době ozbrojeného napadení republiky,
 b) byly-li  takovým činem  zvláštní měrou  ohroženy samostatnost,
    ústavní  jednotnost  nebo  územní  celistvost  republiky, její
    lidově  demokratické  zřízení,  společenská  nebo  hospodářská
    soustava,  zaručené ústavou,  nebo byla-li  znemožněna ústavní
    činnost presidenta republiky nebo jeho náměstka, zákonodárného
    sboru nebo vlády (sboru pověřenců),
 c) bylo-li  k takovému  činu užito  branné moci  nebo ozbrojeného
    nebo  na  vojenský  způsob  organisovaného  sboru nebo byly-li
    k takovému činu sbírány  nebo organisovány branné nebo pomocné
    síly nebo hromaděny zbraně neb střelivo,
 d) byl-li při takovém činu kladen násilný  odpor branné moci nebo
    ozbrojenému sboru, nebo
 e) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost. 

                               § 2

                     Sdružování proti státu

     (1) Kdo se  s někým spolčí v  úmyslu podvraceti samostatnost,
ústavní  jednotnost nebo  územní celistvost  republiky anebo  její
lidově demokratické  zřízení, její společenskou  nebo hospodářskou
soustavu  anebo  její  národní   povahu,  zaručené  ústavou,  bude
potrestán pro přečin tuhým vězením od tří měsíců do tří let.

     (2) Kdo  se dopustí  činu uvedeného  v odstavci  1 za  branné
pohotovosti státu nebo v době ozbrojeného napadení republiky, bude
potrestán pro zločin těžkým žalářem od jednoho roku do pěti let.

     (3) Kdo založí  organisaci v úmyslu  podvraceti samostatnost,
ústavní  jednotnost nebo  územní celistvost  republiky anebo  její
lidově demokratické  zřízení, její společenskou  nebo hospodářskou
soustavu nebo  její národní povahu,  zaručené ústavou, nebo  kdo k
takové organisaci přistoupí nebo se účastní její činnosti anebo ji
neb  její členy  podporuje v  podvratných snahách,  bude potrestán
pro zločin těžkým žalářem od jednoho  roku do pěti let, a je-li tu
zvláště přitěžující okolnost, od pěti do deseti let. 

                               § 3

                   Pobuřování proti republice

     (1) Kdo veřejně nebo před více  lidmi nebo více lidí pobuřuje
proti republice,   proti její samostatnosti,  ústavní jednotnosti,
její  územní celistvosti  nebo proti  jejímu lidově demokratickému
zřízení,  její  společenské  nebo  hospodářské  soustavě nebo její
národní povaze, zaručeným ústavou, bude potrestán pro přečin tuhým
vězením od tří měsíců do tří let.

     (2) Stejně   bude  potrestán,   kdo  úmyslně   nebo  z  hrubé
nedbalosti  umožňuje  nebo  usnadňuje  šíření pobuřujícího projevu
uvedeného v odstavci 1.

     (3) Kdo se  dopustí činu uvedeného v  odstavci 1 nebo úmyslně
činu  uvedeného v  odstavci 2  za branné  pohotovosti státu nebo v
době  ozbrojeného napadení  republiky, bude  potrestán pro  zločin
těžkým žalářem od jednoho roku do pěti let. 

                               § 4

                       Hanobení republiky

     (1) Kdo hanobí republiku,

     kdo potupí  jméno nebo symbol  republiky, zejména její  znak,
vlajku, barvy nebo státní hymnu, nebo
     kdo  zničí, poškodí  nebo odstraní  symbol republiky, zejména
její znak, vlajku nebo barvy, nebo vypodobení presidenta republiky
nebo  jeho náměstka  v  úmyslu  projevit opovržení  republice nebo
nepřátelské smýšlení o ní,
     bude  potrestán pro  přestupek vězením  od osmi  dnů do šesti
měsíců.

     (2) Kdo  veřejně  nebo  před   více  lidmi  se  dopustí  činu
uvedeného v odstavci 1, bude potrestán pro přečin tuhým vězením od
tří měsíců do dvou let. 

                            HLAVA II.
           Trestné činy proti vnější bezpečnosti státu

                               § 5

                          Vyzvědačství

     (1) Kdo vyzvídá státní tajemství  v úmyslu vyzraditi jej cizí
moci, nebo kdo  je cizí moci přímo nebo  nepřímo vyzradí, nebo kdo
se k takovému činu s někým  spolčí nebo vejde v přímý nebo nepřímý
styk s cizí mocí nebo s cizími  činiteli, nebo kdo vejde ve styk s
organisací, jejímž účelem je  vyzvídati státní tajemství, v úmyslu
její snahy  podporovati, bude potrestán pro  zločin těžkým žalářem
od deseti do pětadvaceti let nebo na doživotí.

     (2) Smrtí bude vinník potrestán:
 a) dopustí-li  se   činu  uvedeného  v   odstavci  1  za   branné
    pohotovosti státu nebo v  době ozbrojeného napadení republiky,
 b) dopustí-li se takového činu, ač mu povinnost uchovávati státní
    tajemství byla výslovně uložena,
 c) dopustí-li  se  takového  činu  jako  člen  organisace, jejímž
    účelem je vyzvídati státní tajemství,
 d) týká-li se takový čin státního tajemství zvlášť důležitého,
 e) dopustí-li  se  takového  činu   po  výdělečném  způsobu  nebo
    páchal-li  takový čin  po delší  dobu nebo  ve značném rozsahu
    nebo způsobem zvlášť nebezpečným, nebo
 f) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.

     (3) Státním  tajemstvím se  rozumí skutečnost,  opatření nebo
předmět,  jež vláda  tají v  důležitém zájmu  republiky, zejména v
zájmu politickém, vojenském nebo  hospodářském, nebo jež v takovém
zájmu  mají  zůstati  utajeny  před  cizí  mocí  nebo  před cizími
činiteli. 

                               § 6

                   Vyzvědačství proti spojenci

     Kdo poškodí  republiku tím, že se  dopustí vyzvědačství (§ 5)
proti spojenci, bude potrestán pro zločin tresty stanovenými v § 5
podle rozlišení tam uvedeného. 

                               § 7

              Nedbalé uchovávání státního tajemství

     Kdo z  nedbalosti způsobí, že  se státní tajemství  může stát
známým  cizí moci  nebo cizím  činitelům, ačkoli  měl povinnost je
uchovávati, bude potrestán pro přečin  tuhým vězením od tří měsíců
do tří let. 

                    Ohrožení obrany republiky

                               § 8

     Kdo   vyzvídá   státní   tajemství  v   úmyslu  vyzraditi  je
nepovolané osobě nebo je takové  osobě vyzradí, bude potrestán pro
zločin  těžkým žalářem  od jednoho  roku do  pěti let,  a je-li tu
zvláště přitěžující okolnost, od pěti do deseti let. 

                               § 9

     (1) Kdo bez úředního povolení
 a) zhotoví  popis, plán,  nákres nebo  snímek některého  zařízení
    nebo opatření na obranu republiky,
 b) opíše,  obkreslí nebo  ofotografuje plán,  nákres nebo  spis o
    takovém zařízení nebo opatření, nebo  dá nebo nechá jej někomu
    jinému opsati, obkresliti, nebo ofotografovati, nebo
 c) některý uvedený  předmět sobě nebo někomu  jinému  opatří nebo
    jej uveřejní,

     bude potrestán, není-li jeho čin přísněji trestný, pro přečin
tuhým vězením od jednoho měsíce do jednoho roku.

     (2) Stejně  bude potrestán,  nejde-li o  čin přísněji trestný
podle § 5 nebo 8, kdo neoprávněně vyzvídá státní tajemství. 

                              § 10

                       Válečné škůdnictví

     (1) Kdo za  branné pohotovosti státu  nebo v době ozbrojeného
napadení   republiky  anebo   v  době,   kdy  se   konají  zvýšená
bezpečnostní opatření pro obranu  státu, způsobí škodu obraně nebo
vojenským  podnikům republiky nebo jejího  spojence, anebo  opatří
nepříteli prospěch nebo ho jakkoliv podporuje,  bude potrestán pro
zločin  těžkým  žalářem  od  deseti  do  pětadvaceti  let  nebo na
doživotí; dopustí-li  se takového činu po  výdělečném způsobu nebo
je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost, bude potrestán smrtí.

     (2) Stejně  bude  potrestán,  kdo   se  k  činu  uvedenému  v
předchozím odstavci s někým spolčí nebo vejde v přímý nebo nepřímý
styk s nepřítelem.

     (3) Kdo  se  dopustí  činu  uvedeného  v  odstavci  1 z hrubé
nedbalosti, bude potrestán pro přečin tuhým  vězením od tří měsíců
do tří let. 

                              § 11

                          Válečná zrada

     Československý občan, který za  branné pohotovosti státu nebo
v době ozbrojeného  napadení republiky koná  službu v nepřátelském
vojsku nebo  v nepřátelském ozbrojeném  sboru, bude potrestán  pro
zločin  těžkým žalářem  od deseti  do pětadvaceti  let a  je-li tu
zvláště přitěžující okolnost, na doživotí nebo smrtí. 

                              § 12

                    Nedovolené  zpravodajství

     Kdo  zveřejní údaje  o jakémkoliv  podniku, ústavu,  zařízení
nebo opatření důležitém pro obranu republiky nebo jejího spojence,
zejména o  síle, válečné zdatnosti nebo  pohybu vojska nebo jiného
vojensky organisovaného  sboru, ač mohl z  úředního zákazu nebo ze
zprávy  nebo z  jiných okolností  věděti, že  uveřejněním ohrožuje
zájmy státu,
     kdo  zveřejní   údaje  o  některém  trestném  činu uvedeném v
§§ 1, 2,  5  až  8,  10,  11  a  39  nebo  o  úředním pátrání nebo
o trestním řízení, která se týkají takového činu, nebyla-li zpráva
o tom  vydána  nebo  schválena  ministerstvem  národní obrany nebo
ministerstvem vnitra, nebo
     kdo poskytne  nepovolané osobě informace  o některém trestném
činu  uvedeném v  §§ 1, 2,  5 až  8, 10,  11 a  39 nebo  o úředním
pátrání nebo o trestním řízení, která se týkají takového činu,
     bude potrestán,  nejde-li o čin přísněji  trestný, pro přečin
tuhým vězením od jednoho měsíce do jednoho roku. 

                              § 13

     Účast a nadržování při vojenském zločinu nebo přečinu

     (1) Kdo  úmyslně působí  ke spáchání  vojenského zločinu nebo
při spáchání takového zločinu anebo pachateli po spáchání takového
činu  nadržuje  nebo  napomáháním  k  útěku  nebo  na  útěku, bude
potrestán,  nepodléhá-li  pravomoci  vojenských  soudů  podle § 11
vojenského trestního  řádu, pro zločin  těžkým žalářem od  jednoho
roku do pěti let.

     (2) Kdo se účastní způsobem  uvedeným v odstavci 1 vojenského
přečinu   nebo   nadržování   jeho   pachateli,   bude  potrestán,
nepodléhá-li  pravomoci  vojenských  soudů  podle  § 11 vojenského
trestního  řádu, pro  přečin tuhým  vězením od  jednoho měsíce  do
jednoho roku.

     (3) Stanoví-li vojenský trestní zákon na vojenský zločin nebo
přečin, jehož se vinník účastnil  nebo při němž nadržoval způsobem
uvedeným v odstavci 1 nebo 2, nižší trestní sazbu, než jaká je tam
stanovena, bude vinník potrestán podle oné nižší trestní sazby.

     (4) Pro nadržování není trestný, kdo nadržoval osobě blízké. 

                           HLAVA III.
          Trestné činy proti vnitřní bezpečnosti státu

                              § 14

                Útoky na život ústavních činitelů

     (1) Kdo se dopustí vraždy nebo úmyslného zabití nebo pokusu o
takový čin
 a) na presidentu republiky nebo jeho náměstku, nebo
 b) na  členu  vlády  (sboru  pověřenců)  nebo členu zákonodárného
    sboru  při výkonu  jeho pravomoci  nebo pro  tento výkon  nebo
    vůbec pro jeho činnost v životě politickém,

     bude potrestán pro zločin smrtí.

     (2) Stejně  bude potrestán,  kdo působí  k spáchání  nebo při
spáchání  vraždy nebo  úmyslného zabití   na některé  z osob  a za
okolností uvedených v odstavci 1, a to i když čin nebyl dokonán. 

                              § 15

              Tělesné poškození ústavních činitelů

     (1) Kdo úmyslně poškodí tělo nebo zdraví
 a) presidenta republiky nebo jeho náměstka, nebo
 b) člena  vlády   (sboru  pověřenců)  nebo   člena  předsednictva
    zákonodárného sboru  při výkonu jeho pravomoci nebo pro  tento
    výkon nebo vůbec pro jeho činnost v životě politickém,

     bude potrestán  pro zločin těžkým  žalářem od pěti  do deseti
let.

     (2) Dopustí-li se vinník činu uvedeného v odstavci 1 v úmyslu
způsobiti těžké poškození těla nebo zdraví anebo měl-li takový čin
za  následek  těžké  poškození   těla  nebo  zdraví,  bude  vinník
potrestán těžkým žalářem  od deseti let do pětadvaceti let nebo na
doživotí, a  měl-li takový čin za  následek smrt poškozeného, bude
vinník potrestán smrtí. 

                              § 16

     Kdo  úmyslně  poškodí  tělo  nebo  zdraví člena zákonodárného
sboru při  výkonu jeho pravomoci  nebo pro tento  výkon nebo vůbec
pro jeho  činnost v životě  politickém, bude potrestán  pro zločin
těžkým  žalářem  od  jednoho  roku  do  pěti  let  a  za okolností
uvedených v § 15, odst. 2 těžkým žalářem od pěti do deseti let. 

                              § 17

              Spolčení k útokům na ústavní činitele

     (1) Kdo se s  někým spolčí ke spáchání činu  uvedeného v § 14
nebo v § 15 nebo k páchání  takových činů nebo kdo takové spolčení
nebo jeho účastníky jakýmkoliv  způsobem podporuje, bude potrestán
pro zločin těžkým žalářem od pěti do deseti let.

     (2) Kdo se s  někým spolčí ke spácháni činu  uvedeného v § 16
nebo k  páchání takových činů  nebo kdo takové  spolčení nebo jeho
účastníky jakýmkoliv způsobem podporuje, bude potrestán pro zločin
těžkým žalářem od jednoho roku do pěti let. 

                              § 18

                 Násilí na ústavních činitelích

     Kdo   užije  násilí   v  úmyslu   působit na výkon  pravomoci
presidenta  republiky  nebo  jeho  náměstka,  člena  vlády  (sboru
pověřenců) nebo  člena zákonodárného sboru  nebo kdo užije  násilí
proti nim  pro výkon jejich  pravomoci, bude potrestán  pro zločin
těžkým  žalářem  od  jednoho  roku  do  pěti  let, a dopustí-li se
takového  činu se  zbraní, nebo  je-li tu  jiná zvlášť přitěžující
okolnost, těžkým žalářem od pěti do deseti let. 

                              § 19

            Osobování si pravomoci ústavních činitelů

     Kdo  si  sám  nebo  ve  spojení  s  jinými  osobuje  pravomoc
vyhrazenou presidentu republiky, jeho náměstku, členu vlády (sboru
pověřenců)  nebo  členu  zákonodárného  sboru,  bude potrestán pro
zločin  těžkým žalářem  od jednoho  roku do  pěti let,  a je-li tu
zvláště přitěžující okolnost, od pěti do deseti let. 

                            Vzbouření

                              § 20

     (1) Kdo  se  zúčastní  srocení  více  osob  v úmyslu společně
násilím  působit na  výkon pravomoci  veřejného funkcionáře,  bude
potrestán pro zločin těžkým žalářem od jednoho roku do pěti let.

     (2) Těžkým  žalářem  od  pěti   do  deseti  let  bude  vinník
potrestán, zúčastní-li se srocení  uvedeného v odstavci 1 v úmyslu
tam uvedeném  poté, když k  obnovení pořádku bylo  užito mimořádné
moci. 

                              § 21

     Kdo se  zúčastní srocení více osob  v úmyslu společně násilím
působit na výkon pravomoci sboru povolaného zákonem nebo po zákonu
k projednávání  veřejných věcí,  bude potrestán  pro zločin těžkým
žalářem od pěti do deseti let. 

                              § 22

                   Násilí na veřejných sborech

     Kdo užije  násilí v úmyslu  působit na výkon  pravomoci sboru
povolaného zákonem  nebo po zákonu k  projednávání veřejných věcí,
bude potrestán pro  zločin těžkým žalářem od jednoho  roku do pěti
let a dopustí-li se takového činu  se zbraní, nebo je-li tu zvlášť
přitěžující okolnost, těžkým žalářem od pěti do deseti let. 

                              § 23

              Ublížení na cti presidentu republiky

     (1) Kdo ublíží na cti presidentu republiky nebo jeho náměstku
před  více  lidmi,  bude  potrestán  pro  přečin  tuhým vězením od
jednoho měsíce do jednoho roku.

     (2) Tuhým  vězením  od  tří  měsíců  do  tří  let bude vinník
potrestán:
 a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 veřejně nebo tváří v
    tvář presidentu republiky (jeho náměstku) nebo
 b) dopustí-li se ho opětovně při různých příležitostech.

     (3) Důkaz   pravdy   ani   důkaz   omluvitelného  omylu  není
přípustný. 

                              § 24

              Hanobení některých ústavních činitelů

     Kdo veřejně nebo před více lidmi hanobí zákonodárný sbor nebo
jeho předsednictvo, výbor nebo  komisi nebo vládu (sbor pověřenců)
nebo člena  vlády (sboru pověřenců) pro  výkon jeho pravomoci nebo
pro jeho  činnost v životě  politickém, bude potrestán  pro přečin
tuhým vězením od tří měsíců do dvou let. 

                              § 25

          Podpora a propagace fašismu a podobných hnutí

     (1) Kdo propaguje nebo podporuje  fašismus nebo nacismus nebo
podobné hnutí, které sleduje potlačování práv a svobod pracujícího
lidu nebo  šíření národnostní, náboženské nebo  rasové zášti, bude
potrestán pro zločin těžkým žalářem od jednoho roku do pěti let.

     (2) Spáchá-li kdo  čin uvedený v  odstavci 1 tiskem,  filmem,
rozhlasem  nebo podobně  účinným způsobem,  bude potrestán  těžkým
žalářem od pěti do deseti let.

     (3) Dopustí-li se  kdo činu uvedeného v  odstavci 1 za branné
pohotovosti státu nebo v době ozbrojeného napadení republiky, bude
potrestán těžkým žalářem od deseti do dvacetipěti let. 

                              § 26

                           Popuzování

     (1) Kdo veřejně nebo před více  lidmi nebo více lidí popuzuje
k násilnému  nebo  jinému  nepřátelskému  činu  proti  jednotlivým
skupinám  obyvatelů pro  jejich národnost,  rasu nebo  náboženství
nebo  proto, že  jsou bez  vyznání nebo  že jsou  stoupenci lidově
demokratického  řádu republiky,  bude potrestán  pro přečin  tuhým
vězením od tří měsíců do tří let.

     (2) Kdo způsobem  uvedeným v odstavci 1  a z některého důvodu
tam  uvedeného   popuzuje  k  zášti   proti  jednotlivým  skupinám
obyvatelů, bude  potrestán pro přečin tuhým  vězením od tří měsíců
do dvou let.

     (3) Kdo způsobem  uvedeným v odstavci 1  a z některého důvodu
tam uvedeného popuzuje k  násilnému nebo jinému nepřátelskému činu
nebo k  zášti proti jednotlivci,  bude potrestán pro  přečin tuhým
vězením od jednoho měsíce do jednoho roku. 

                              § 27

                    Hanobení národa nebo rasy

     Kdo veřejně  nebo před více lidmi  hanobí některý národ, jeho
jazyk nebo některou rasu, takže  to může vzbudit veřejné pohoršení
nebo ohrozit  obecný mír, bude potrestán  pro přečin tuhým vězením
od jednoho měsíce do jednoho roku. 

                              § 28

       Zneužití úřadu duchovního nebo jiné podobné funkce

     Kdo zneužije  výkonu svého úřadu duchovního  nebo podobné své
náboženské funkce k vykonávání vlivu na věci politického života ve
směru  nepříznivém  lidově  demokratickému  řádu  republiky,  bude
potrestán,  nejde-li  o  čin  přísněji  trestný,  pro přečin tuhým
vězením od  jednoho měsíce do jednoho roku. 

                     Nedovolené ozbrojování

                              § 29

     (1) Kdo bez povolení příslušného úřadu
 a) opatří,  přechovává   nebo  někomu  přenechá   dělo,  kulomet,
    samopal, ruční granát, minomet,  plamenomet, bojové plyny nebo
    látky  nebo zbraň  (látku) podobné  účinnosti anebo  součásti,
    jichž je nezbytně zapotřebí k užití takové zbraně,
 b) hromadí  nebo rozděluje  ruční nebo  střelné zbraně, střelivo,
    třaskaviny, nebo
 c) tvoří  ozbrojený nebo  na vojenský  způsob organisovaný  sbor,
    spolek nebo  skupinu, anebo je organisuje  nebo cvičí vojensky
    nebo v zacházení se zbraní,

     bude potrestán pro přečin tuhým  vězením od tří měsíců do tří
let.

     (2) Kdo  se  činu  uvedeného  v  odstavci 1  dopustí v úmyslu
podporovati vzbouření, bude potrestán pro zločin těžkým žalářem od
jednoho roku do pěti let.

     (3) Dopustí-li  se  vinník  činu  uvedeného  v  odstavci 2 za
branné  pohotovosti   státu  nebo  v   době  ozbrojeného  napadení
republiky anebo  je-li tu jiná zvláště  přitěžující okolnost, bude
potrestán pro zločin těžkým žalářem od pěti do deseti let. 

                              § 30

     Vyzve-li  úřad obyvatelstvo  vyhláškou, aby  vydalo zbraně  a
jiné  věci  uvedené  v  § 29,  nebude  pro  nedovolené ozbrojování
spáchané držením takových zbraní nebo takových věcí potrestán, kdo
je odevzdá úřadu ve lhůtě stanovené vyhláškou. 

                              § 31

     Kdo  k  ozbrojenému  nebo  na  vojenský způsob organisovanému
sboru,  spolku nebo  skupině, utvořeným  bez povolení  příslušného
úřadu,  přistoupí nebo  se jejich  činnosti účastní  nebo je  nebo
jejich členy podporuje, bude potrestán pro přečin tuhým vězením od
tří  měsíců  do  dvou  let;  věděl-li  však,  že  účelem některého
takového  sboru  nebo  spolku  nebo  některé  takovéto  skupiny je
vzbouření,  bude potrestán  pro zločin  těžkým žalářem  od jednoho
roku do pěti let. 

                              § 32

                     Šíření poplašné zprávy

     (1) Kdo rozšiřuje poplašnou zprávu,  ač si mohl uvědomiti, že
její   rozšiřování  je  způsobilé vážně  znepokojit  alespoň  část
obyvatelstva  některého  místa,  bude  potrestán,  nejde-li  o čin
přísněji  trestný,  pro  přestupek  vězením  od  osmi dnů do šesti
měsíců; věděl-li  však, že zpráva  jím rozšiřovaná je  nepravdivá,
bude  potrestán pro  přečin  tuhým  vězením  od  jednoho měsíce do
jednoho roku.

     (2) Kdo rozšiřuje poplašnou zprávu,  ač si mohl uvědomiti, že
její rozšiřování je způsobilé  ohroziti bezpečnost státu, brannost
obyvatelstva,   československou   měnu,   vážnost   veřejné  moci,
veřejnou  bezpečnost nebo  veřejný pořádek  anebo že  se jím  může
způsobiti zdražování  předmětů potřeby, překotné  a hromadné koupě
nebo  prodeje  nebo  překotné  a  hromadné  vybírání  vkladů, bude
potrestán pro  přečin tuhým vězením  od jednoho měsíce  do jednoho
roku; věděl-li však, že zpráva jím rozšiřovaná je nepravdivá, bude
potrestán tuhým vězením od tří měsíců do tří let.

     (3) Kdo za  branné pohotovosti státu nebo  v době ozbrojeného
napadení republiky nebo v době, kdy se konají zvýšená bezpečnostní
opatření  pro  obranu  státu,  rozšiřuje  poplašnou  zprávu povahy
uvedené v odstavci  2, bude potrestán pro přečin  tuhým vězením od
tří měsíců  do tří let;  rozšiřuje-li však zprávu  tiskem, filmem,
rozhlasem nebo podobně účinným způsobem, bude potrestán pro zločin
těžkým žalářem od jednoho roku do pěti let. 

                              § 33

                 Podněcování k trestnému činu
                a k neplnění zákonných povinností

     (1) Kdo veřejně nebo před více lidmi podněcuje k zločinu nebo
k přečinu, bude  potrestán pro přečin tuhým  vězením od tří měsíců
do tří let.

     (2) Kdo  veřejně nebo  před  více  lidmi podněcuje  k zločinu
podle tohoto zákona, k  zločinu nebo přečinu vojenskému, některému
zločinu  nebo přečinu  uvedenému v   §§ 171 až  177 zákona  ze dne
13. května  1936, č.  131 Sb.,  o obraně  státu, nebo  k některému
přečinu  uvedenému   v  §§ 47  až  51  branného  zákona  republiky
Československé ze dne 19. března 1920, č. 193 Sb., ve znění zákonů
jej  měnících a  doplňujících,  bude  potrestán pro  zločin těžkým
žalářem  od jednoho  roku do  pěti let;  stanoví-li však  zákon na
zločin,  k němuž  vinník podněcoval,  trest smrti,  bude potrestán
těžkým žalářem od pěti do deseti let.

     (3) Kdo veřejně podněcuje k  hromadnému páchání soudního nebo
správního  přestupku  nebo  k  hromadnému  neplnění  veřejnoprávní
povinnosti  uložené  zákonem,  bude  potrestán  pro  přečin  tuhým
vězením  od jednoho  měsíce do  jednoho roku,  a je-li  tu zvláště
přitěžující okolnost, od tří měsíců do tří let. 

                              § 34

                   Schvalování trestného činu

     (1) Kdo veřejně nebo před více lidmi
 a) vychvaluje  nebo výslovně  schvaluje zločin  nebo přečin, nebo
    jinak s ním projevuje souhlas, nebo
 b) vychvaluje nebo oslavuje pachatele pro zločin nebo přečin,

     bude potrestán pro přečin tuhým  vězením od jednoho měsíce do
jednoho roku.

     (2) Stejně  bude  potrestán,   není-li  pro  takovou  činnost
trestný  již  jako  účastník,   kdo  odmění  pachatele  jakýmkoliv
způsobem za zločin nebo přečin anebo v úmyslu projevit tím souhlas
s jeho činem,  poskytne mu jakýmkoliv  způsobem náhradu za  trest,
zabezpečovací opatření nebo plnění  uložené mu rozsudkem trestního
soudu anebo k témuž cíli sbírá na takovou náhradu.

     (3) Schvaloval-li  (odstavce  1  a  2)  vinník některý zločin
uvedený v §§ 1,  5, 6, 10, 11, 14  až 16 a 18, bude  potrestán pro
zločin těžkým žalářem od jednoho roku do pěti let. 

                              § 35

           Nepřekažení nebo neoznámení trestného činu

     (1) Kdo nepřekazí některý zločin  nebo přečin uvedený v §§ 1,
2,  5, 6,  11, 14  až 16,  18, 29  a 31,  bude potrestán, jde-li o
nepřekažení zločinu, pro zločin těžkým  žalářem od jednoho roku do
pěti let, a jde-li o nepřekažení přečinu, pro přečin tuhým vězením
od jednoho měsíce do jednoho roku.

     (2) Tresty stanovenými  v odstavci 1  bude potrestán, kdo  se
doví hodnověrným způsobem, že se chystá některý zločin nebo přečin
tam uvedený nebo že byl spáchán některý zločin nebo přečin uvedený
v §§ 5 až 8, 10, 11  a neoznámí to neodkladně hodnověrným způsobem
bezpečnostnímu úřadu (orgánu).

     (3) Není  trestný podle  odstavců 1  a 2,  kdo povinnosti tam
uvedené nemohl  vyhovět snadno a  bez nebezpečí pro  sebe nebo pro
osoby sobě blízké. 

                            Sabotáž

                              § 36

     (1) Kdo  neplní  nebo  poruší  povinnost  vyplývající  z jeho
veřejné  funkce,  úřadu,  služby,  povolání  nebo  zaměstnání nebo
plnění  takové povinnosti  obchází  v  úmyslu mařiti  nebo ztížiti
provádění  nebo   plnění  jednotného  hospodářského   plánu,  bude
potrestán,  nejde-li o  čin  přísněji  trestný, pro  zločin těžkým
žalářem od jednoho roku do pěti let.

     (2) Těžkým  žalářem  od  pěti   do  deseti  let  bude  vinník
potrestán
 a) dopustí-li  se   činu  uvedeného  v   odstavci  1  za   branné
    pohotovosti státu nebo v době ozbrojeného napadení republiky,
 b) dopustí-li se  takového činu jako člen  spolčení k hospodářské
    sabotáži,
 c) bylo-li zmařeno nebo ztíženo  provádění nebo plnění jednotného
    hospodářského plánu v podstatném úseku, nebo
 d) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost. 

                              § 37

     Kdo neplní  nebo poruší povinnost vyplývající  z jeho veřejné
funkce, úřadu,  služby, povolání nebo zaměstnání  v úmyslu ohrozit
tím  důležitý  zájem  republiky,  bude  potrestán,  nejde-li o čin
přísněji  trestný, pro  zločin těžkým  žalářem od  pěti do  deseti
let. 

                              § 38

     Ohrožování jednotného hospodářského plánu z nedbalosti

     Kdo z  nedbalosti neplní nebo poruší  povinnost vyplývající z
jeho veřejné  funkce, úřadu, služby, povolání  nebo zaměstnání, ač
mohl  věděti, že  tím  ohrožuje  provádění nebo  plnění jednotného
hospodářského plánu,  bude potrestán pro  přečin tuhým vězením  od
jednoho měsíce do jednoho roku. 

                            HLAVA IV.
             Trestné činy proti mezinárodním vztahům

                              § 39

                             Prorada

     (1) Kdo ohrozí důležitý zájem republiky tím, že
 a) poruší  své povinnosti,  které má  jako zmocněnec  republiky,
    nebo
 b) zničí,  poškodí,  neupotřebitelnou   učiní,  odstraní,  utají,
    poruší nebo padělá listinu nebo jiný důkaz o právních poměrech
    republiky k cizí moci,

     bude potrestán  pro zločin těžkým  žalářem od pěti  do deseti
let,  a  je-li  tu  zvláště  přitěžující  okolnost,  od  deseti do
pětadvaceti let.

     (2) Kdo  se  dopustí  činu  uvedeného  v  odstavci  1 z hrubé
nedbalosti, bude potrestán pro přečin  tuhým vězením od tří měsíců
do tří let. 

                              § 40

             Neoprávněné  opuštění  území  republiky
                    a  neuposlechnutí výzvy k
                             návratu

     Československý občan, který v úmyslu poškodit zájem republiky
opustí  neoprávněně   území  republiky  nebo   ve  stejném  úmyslu
neuposlechne výzvy úřadu, aby se v přiměřené lhůtě, kterou mu úřad
určí, na území republiky vrátil,  bude potrestán pro zločin těžkým
žalářem od jednoho roku do pěti let. 

                              § 41

              Poškozování zájmu republiky v cizině

     (1) Československý   občan,   který    v   cizině   rozšiřuje
nepravdivou  zprávu o  politických, bezpečnostních, hospodářských,
sociálních  nebo  právních  poměrech  v  republice,  ačkoliv  nemá
dostatečných důvodů pokládati ji za pravdivou a mohl si uvědomiti,
že  je  způsobilá  ohroziti  zájem  republiky,  bude potrestán pro
přečin tuhým vězením od tří měsíců do tří let.

     (2) Kdo  se  dopustí  činu  uvedeného  v  odstavci 1 v úmyslu
poškoditi republiku,  bude potrestán pro zločin  těžkým žalářem od
jednoho roku do pěti let. 

                              § 42

                   Hanobení spojeneckého státu

     Kdo veřejně nebo před více lidmi

     hanobí   spojenecký  stát,   jeho  hlavu   nebo  jiného  jeho
představitele anebo jeho zástupce uznaného vládou republiky,
     potupí  jméno nebo  symbol spojeneckého  státu, zejména  jeho
znak,  vlajku, barvy nebo státní hymnu, nebo
     zničí,  poškodí  nebo  odstraní  symbol  spojeneckého  státu,
zejména  jeho  znak,  vlajku  nebo  barvy,  nebo  vypodobení hlavy
spojeneckého  státu  nebo  jiného   jeho  představitele  v  úmyslu
projevit  opovržení spojeneckému  státu nebo  nepřátelské smýšlení
o něm,
     bude potrestán pro přečin tuhým vězením od tří měsíců do dvou
let. 

                              § 43

                   Podněcování k útočné válce

     Kdo veřejně  nebo před více  lidmi podněcuje k  útočné válce,
bude potrestán pro  zločin těžkým žalářem od jednoho  roku do pěti
let. 

                            HLAVA V.
                 Ustanovení společná a závěrečná

                              § 44

                         Stíhání cizinců

     Podle tohoto  zákona bude potrestán i  cizinec, dopustí-li se
v cizině některého činu  trestného podle §§ 1, 2, 5,  6, 10, 14 až
19 a 39. 

                              § 45

                          Účinná lítost

     (1) Pachatel přestává  býti trestným pro čin  uvedený v §§ 1,
2, 5,  6, 10 nebo 17,  jestliže upustil od svého  podniknutí a buď
učinil  oznámení  bezpečnostnímu  úřadu   nebo  orgánu  včas,  kdy
škodlivý výsledek  mohl býti ještě zamezen,  anebo jej sám zamezil
nebo  napravil, pokud  tak neučinil  jen proto,  že věděl  nebo se
domníval, že jeho čin vyšel najevo.

     (2) Oznámením trestného  činu nezanikne však  trestnost toho,
kdo  čin nastrojil  nebo k  němu navedl  proto, aby  dal podnět  k
trestnímu stíhání jiné osoby. 

                              § 46

              Zvláštní ustanovení o ukládání trestu

     Byl-li  zločin  uvedený  v  tomto  zákoně  spáchán  za branné
pohotovosti státu nebo v  době ozbrojeného napadení republiky nebo
v době,  kdy se  konají zvýšená  bezpečnostní opatření  pro obranu
státu,  nelze trest  na svobodě  ani zkrátiti  pod dolejší hranici
zákonné trestní sazby ani změniti jeho druh v mírnější. 

                              § 47

                         Peněžitý trest

     Odsuzuje-li soud vinníka pro  čin trestný podle tohoto zákona
spáchaný ze  zištnosti nebo v úmyslu  poškodit republiku, uloží mu
vedle trestu na svobodě peněžitý  trest. Tento trest se vyměří při
odsouzení za přestupek od 500 Kčs  do 50 000 Kčs, při odsouzení za
přečin od  1 000 Kčs do 250 000 Kčs  a při odsouzení  za zločin od
10 000 Kčs do pěti milionů Kčs. 

                              § 48

                        Konfiskace jmění

     Odsuzuje-li soud  vinníka pro některý zločin  uvedený v §§ 1,
5,  10, 37  a 39,  vysloví konfiskaci  jmění odsouzeného nebo jeho
části; totéž  může učiniti, odsuzuje-li  vinníka pro některý  jiný
čin trestný podle tohoto zákona. 

                              § 49

                             Zabrání

     (1) Odsuzuje-li soud vinníka, který přijal majetkový prospěch
jako  odměnu za  čin trestný  podle tohoto  zákona, vysloví, že se
zabírá to, co vinník takto přijal nebo co si za to opatřil.

     (2) Nemá-li  vinník  to,  co  by  mělo  býti zabráno, ve svém
majetku a neprokáže-li, že o to přišel bez své viny, nebo nelze-li
to  od  jeho  ostatního  majetku  oddělit,  vysloví  soud, že se z
vinníkova  majetku zabírá  hodnota toho  v penězích;  zároveň určí
výši této peněžité částky. 

                              § 50

                           Propadnutí

     (1) Věc, které  bylo užito ke  spáchání činu trestného  podle
tohoto  zákona  nebo  která  je  k  spáchání  takového činu zřejmě
určena,   prohlásí  soud,   odsuzuje-li  vinníka,   za  propadlou,
náleží-li  vinníkovi nebo  jiné osobě,  která zaviněně  přispěla k
spáchání onoho činu nebo k jeho přípravě.

     (2) Ohrožuje-li věc uvedená v odstavci 1 nebo věc, která byla
činem  trestným   podle  tohoto  zákona   vyrobena  nebo  získána,
bezpečnost státu,  veřejnou bezpečnost nebo  veřejný pořádek, nebo
je-li její  držení vůbec zakázáno,  prohlásí ji soud  za propadlou
vždy, nehledě na  to, komu náleží, i když  pachatele nelze stíhati
nebo odsouditi.

     (3) Odsuzuje-li   soud  vinníka,   vysloví  propadnutí   jako
vedlejší  trest. Nelze-li  pachatele stíhati  nebo nenáleží-li  mu
věc,  která  se  má  prohlásiti  za  propadlou,  rozhodne na návrh
veřejného žalobce o propadnutí soud,  který by byl jinak příslušný
k řízení o tomto trestném činu, usnesením. Veřejný žalobce a osoby
tímto rozhodnutím dotčené mohou si na  ně stěžovati do osmi dnů od
doručení usnesení. O stížnosti rozhoduje  soud, který by byl jinak
příslušný  rozhodovati  o  opravném   prostředku  proti  výroku  o
trestu. 

                              § 51

                Ztráta  živnostenského  oprávnění
                 a  ztráta  oprávnění vykonávati
                            povolání

     (1) Odsuzuje-li  soud vinníka  pro některý   zločin uvedený v
§§ 1, 5,  10, 37 a 39  nebo vůbec pro zločin  podle tohoto zákona,
jímž  byla  ohrožena  nebo  napadena  hospodářská  soustava státu,
vysloví  zároveň  ztrátu  živnostenského  oprávnění nebo oprávnění
vykonávati  reálnou živnost  nebo povolání  na čas  nebo na  vždy;
totéž může učiniti, odsuzuje-li vinníka pro jiný čin trestný podle
tohoto zákona, je-li obava, že vinník by mohl zneužít své živnosti
nebo povolání ke spáchání činu trestného podle tohoto zákona.

     (2) Platné   předpisy  o   odnětí  a   zániku  živnostenského
oprávnění nejsou ustanovením odstavce 1 dotčeny. 

                              § 52

                 Ztráta čestných práv občanských

     (1) Odsuzuje-li  soud  vinníka  pro  zločin  uvedený  v tomto
zákoně  k trestu  smrti nebo  k trestu  na svobodě  na dobu  delší
jednoho  roku,  vysloví,  neodsoudí-li   ho  ke   ztrátě  státního
občanství (§ 53),  že odsouzený pozbývá  čestných práv občanských;
to učiní také, odsuzuje-li ho pro zločin uvedený v  tomto zákoně k
trestu  kratšímu,  byl-li  tento  čin  spáchán  z pohnutky nízké a
nečestné.

     (2) Ztráta čestných práv občanských znamená:
 a) ztrátu vyznamenání, řádů a čestných odznaků, veřejných úřadů a
    služeb,  veřejných  hodností,  funkcí  a  titulů, akademických
    hodností  a povolání,  pro  něž  je taková  hodnost podmínkou,
    jakož  i ztrátu  odpočivných  a  zaopatřovacích platů  z peněz
    veřejných,   platů  z   milosti  a   jiných  podobných   platů
    z veřejných peněz,
 b) ztrátu způsobilosti k nabytí těchto práv a
 c) ztrátu práva volebního a práva hlasovati ve věcech veřejných.

     (3) Ztráta  čestných  práv  občanských  nastane  právní  mocí
rozsudku. Ztráta práv uvedených v  odstavci 2, písm. a) je trvalá;
ztráta  způsobilosti nabýti  těchto práv  [odst. 2,  písm. b)]  se
skončí, uplyne-li  od vykonání hlavního  trestu nebo od  promlčení
jeho výkonu  doba, kterou soud určí  mezi třemi až deseti  lety, a
byl-li vinník odsouzen k  trestu státního vězení, vykonáním tohoto
trestu. Ztráta  práv uvedených v  odstavci 2, písm.  c) se skončí,
uplyne-li od  vykonání hlavního trestu, od  jeho prominutí nebo od
promlčení  jeho  výkonu  doba  tří  let,  jde-li  o zločin, a doba
jednoho  roku, jde-li  o přečin  nebo přestupek,  a byl-li  vinník
odsouzen k trestu státního vězení, vykonáním tohoto trestu. 

                              § 53

                    Ztráta státního občanství

     (1) Odsuzuje-li  soud vinníka  pro některý  zločin uvedený  v
§§ 1, 5,  10, 11, 39  a 40, může  vysloviti, že odsouzený  pozbývá
státního občanství.

     (2) S  odsouzením  ke  ztrátě  státního  občanství je spojena
ztráta všech práv uvedených v § 52, odst. 2. 

                              § 54

                       Uveřejnění rozsudku

     (1) Je-li  to ve  veřejném zájmu,  nařídí soud  v odsuzujícím
rozsudku  pro čin  trestný podle  tohoto zákona,  že se pravomocný
rozsudek uveřejní  na útraty odsouzeného nejvýše  třikrát v jednom
nebo několika  časopisech, které soud  v rozsudku určí.  Soud může
též  naříditi,  aby  rozsudek   byl  veřejně  vyvěšen  nebo  jinak
uveřejněn  v  obci,  kde  odsouzený  bydlí,  nebo  v  obci, kde se
dopustil trestného činu, anebo v obou.

     (2) Soud stanoví, zda mají  býti uveřejněny i důvody rozsudku
nebo jejich podstatný obsah ve znění, které sám určí. 

                              § 55

                           Vypovědění

     (1) Odsuzuje-li soud cizince pro  zločin podle tohoto zákona,
vypoví ho z území republiky.

     (2) V  ostatních  případech  odsouzení  cizince  podle tohoto
zákona  učiní  tak  soud,  je-li  další  pobyt  cizince  na  území
republiky  z důvodu  bezpečnosti státu,  veřejné bezpečnosti  nebo
veřejného pořádku nežádoucí. 

                              § 56

                          Zákaz pobytu

     Odsuzuje-li soud vinníka pro čin trestný podle tohoto zákona,
vysloví,  vyžaduje-li  toho  bezpečnost  státu, veřejná bezpečnost
nebo  veřejný  pořádek,  že  se  odsouzenému  zakazuje na čas nebo
navždy  pobyt  v  některé   části  území  republiky,  kterou  určí
v rozsudku. 

                              § 57

                Přikázání do donucovací pracovny

     (1) Odsuzuje-li  soud vinníka  pro zločin  nebo přečin  podle
tohoto zákona, může vysloviti, že odsouzený smí po odpykání trestu
býti držen v donucovací pracovně,  na Slovensku, že se odkazuje do
donucovací pracovny,  byl-li čin spáchán ze  zištnosti, nebo je-li
způsobem   svého   provedení   nebo   užitými  prostředky   zvlášť
zavržitelný.

     (2) Odsouzený se přikazuje do  donucovací pracovny nejméně na
šest měsíců a nejdéle na pět let. 

                              § 58

        Opravné prostředky proti zabezpečovacím opatřením

     Výroky podle  §§ 49 až 57  lze bráti v  odpor týmiž opravnými
prostředky jako výrok o trestu. 

                              § 59

                       Podmíněné odsouzení

     U  osob, které  v době  spáchání trestného  činu byly  starší
osmnácti let, je podmíněné odsouzení vyloučeno,
 a) jde-li o zločin podle tohoto zákona, nebo
 b) jde-li o jiný čin trestný  podle tohoto zákona a veřejný zájem
    vyžaduje výkon trestu. 

                Zastavení periodického tiskopisu

                              § 60

     (1) Uzná-li soud v trestním řízení  proti určité osobě nebo v
řízení podle  §§ 492 a 493 trestního  řádu ze dne 23. května 1873,
č. 119  ř. z., že  obsahem periodického tiskopisu  byl spáchán čin
trestný podle  tohoto zákona a že,  hledíc na předcházející takové
rozhodnutí učiněné v  době poměrně krátké o témž  tiskopisu, byť i
pod  jiným  názvem  vydávaném,  lze  se  důvodně obávati, že budou
uvedené trestné  činy obsahem téhož  tiskopisu dále páchány,  může
zároveň vyslovit, že vydávání  tiskopisu může být zakázáno. Byl-li
obsahem tiskopisu spáchán některý zločin uvedený v §§ 1, 5 nebo 6,
může být přípustnost zastavení vyslovena již v prvém případě.

     (2) Výrok učiněný  podle odstavce 1  lze bráti v  odpor týmiž
opravnými  prostředky  jako  výrok  o  trestu  nebo v řízení podle
§§ 492 a 493 tr. ř. opravnými  prostředky uvedenými v §§ 493 a 494
tr. ř.

     (3) Nabyl-li  výrok  soudu  učiněný  podle  odstavce 1 právní
moci, může  krajský národní výbor  nařídit zastavení tiskopisu  na
dobu od jednoho do šesti  měsíců nebo zakázat jeho vydávání vůbec.
Soudní  výrok  pozbývá  účinnosti,  nebylo-li  zastavení tiskopisu
nařízeno nejpozději do jednoho roku.

                              § 61

     (1) Má-li  tiskový  úřad  za  to,  že  zastavený  tiskopis je
vydáván nebo podle oznámení jemu učiněného má být vydáván dále pod
jiným jménem,  zakáže toto vydávání nebo  odmítne vzít oznámení na
vědomí, při  čemž uvede tento  důvod. To platí,  i když rozhodnutí
soudu,  kterým  bylo  vysloveno,  že  vydávání  tiskopisu může být
zastaveno, ještě nenabylo právní moci.

     (2) Stížnost  na  opatření   tiskového  úřadu  učiněné  podle
odstavce 1 nemá odkladného účinku. 

                              § 62

     Kdo periodický tiskopis, jehož  vydávání bylo podle § 60 nebo
§ 61 zastaveno, zakázáno nebo nebylo  vzato na vědomí, dále vydává
anebo  jej  vydávati  započne,  bude  potrestán  pro  přečin tuhým
vězením od  osmi dnů do šesti  měsíců, a byl-li pro  tento trestný
čin  již  trestán,  tuhým  vězením  od  jednoho  měsíce do jednoho
roku. 

                              § 63

     Bylo-li   započato   s   opětovným   vydáváním   periodického
tiskopisu,  který   byl  zastaven  podle   ustanovení  § 60,  před
uplynutím  jednoho roku  od konce  doby, na  kterou byl  zastaven,
platí  po dobu  jednoho roku  od počátku  jeho opětovného vydávání
v tiskovém řízení jeho se týkajícím tato zvláštní ustanovení:
 a) Lhůta  k námitkám  proti nálezům  podle § 493  tr. ř.  a proti
    výroku, jímž soud vyslovil přípustným jeho zastavení, činí tři
    dny,
 b) veřejné  sedění o  námitkách  proti  rozhodnutím pod  písm. a)
    uvedeným budiž ustanoveno nejdéle na dobu tří dnů,
 c) okolnost,  že  se  osoba,  která  námitky  podala, k veřejnému
    sedění o námitkách z jakéhokoliv důvodu nedostavila nebo že se
    nepodařilo doručiti  jí obsílku k němu,  není na překážku, aby
    se konalo veřejné sedění, a
 d) lhůta ke  stížnosti na rozhodnutí  o námitkách činí  tři dny a
    počíná se vždy ode dne prohlášení rozhodnutí. 

                              § 64

                     Výklad některých pojmů

     (1) Veřejně je  čin vykonán, je-li  spáchán obsahem tiskopisu
nebo rozšiřovaného  spisu, rozhlasem, filmem,  na shromáždění nebo
před  zástupem  anebo  na  místech  a  v  místnostech  přístupných
veřejnosti bez omezení, mohl-li být postřehnut více lidmi.

     (2) Více lidmi  ve smyslu tohoto  zákona rozumějí se  alespoň
dva lidé.

     (3) Osobami blízkými jsou příbuzní v řadě přímé, sourozenci a
manželé; jiné  osoby v poměru rodinném  nebo obdobném se pokládají
za osoby  blízké jen tehdy, kdyby  újmu, kterou by trpěla  jedna z
nich, druhá pociťovala jako újmu vlastní. 

                              § 65

                Zvláštní ustanovení pro Slovensko

     Pokus přečinů podle tohoto zákona je trestný. 

                              § 66

                     Stíhání osob vojenských

     (1) Ustanovení tohoto zákona platí také pro osoby podléhající
vojenské soudní  pravomoci. Ustanovení trestních  zákonů, jimiž se
stanoví  přísnější  trestní  sazby  pro  činy  spáchané  za války,
zůstávají nedotčena.

     (2) Trestem  smrti  u   osob  podléhajících  vojenské  soudní
pravomoci se rozumí trest smrti provazem. 

                              § 67

                           Příslušnost

     Zákon o státním soudu stanoví,  které zločiny a přečiny podle
tohoto zákona náležejí k příslušnosti státního soudu.

                              § 68

                     Zanedbání povinné péče

     Ustanovení čl. III, č. 5 zákona ze dne 15. října 1868, č. 142
ř. z., jímž se mění některá ustanovení trestního zákona a zákona o
trestním řízení ve věcech tiskových ze 17. prosince 1862, č. 6 a 7
ř. z. z roku 1863, se mění a zní:

    "5. Kdo se dopustí  podle předcházejících ustanovení zanedbání
povinné péče, bude potrestán pro  přestupek, a to zakládá-li obsah
tiskopisu zločin,  vězením od osmi  dnů do tří  měsíců, zakládá-li
přečin,  peněžitým trestem  od 250 Kčs  do 15 000 Kčs.  Zakládá-li
však obsah  tiskopisu zločin nebo  přečin podle zákona  na ochranu
lidově demokratické  republiky, trestá se  vinník za přečin  tuhým
vězením od čtrnácti dnů do  šesti měsíců; vedle tohoto trestu může
býti uznáno na trest peněžitý od 500 Kčs do 50 000 Kčs. Bylo-li by
podle  § 59  uvedeného  zákona  vyloučeno  podmíněné odsouzení pro
trestný  čin spáchaný  obsahem tiskopisu,  je podmíněné  odsouzení
vyloučeno i pro přečin podle předcházející věty." 

                              § 69

               Poměr zákona k dosavadním předpisům

     Kde se  dosavadní zákony odvolávají  na ustanovení zákona  ze
dne 19.  března 1923, č.  50 Sb., na  ochranu republiky, ve  znění
předpisů   jej  měnících   a  doplňujících,   nastupují  na  místo
dovolávaných ustanovení obdobná ustanovení tohoto zákona. 

                              § 70

                      Zákon o třaskavinách

     Zákon  ze dne  27. května  1885, č.  134 ř.  z., o opatřeních
proti obecně nebezpečnému užívání  třaskavin a obecně nebezpečnému
zacházení s nimi, ve znění přílohy  k zákonu č. 50/1923 Sb., platí
na celém území republiky. 

                              § 71

                      Zrušovací ustanovení

     Zrušují  se všechny  předpisy, které  odporují tomuto zákonu,
zejména:
 1. ustanovení  §§ 68 až  75 tr.  z. č.  117/1852 ř.  z. a  § 303,
    odst. 2 téhož  zákona ve znění  zákona ze dne  20. února 1919,
    č. 111 Sb., jímž se doplňuje § 303 tr. z.,
 2. ustanovení §§ 344 až 351 v. tr. z.,
 3. zákon č. 50/1923 Sb.,
 4. zákon  ze dne  28. května  1942, č.  91 Sl.  z., o  přísnějším
    trestání neoprávněné držby zbraně za branné pohotovosti státu,
 5. zákon ze dne  24. října 1947, č. 182  Sb., o stíhání trestných
    činů proti státu. 

                              § 72

                   Účinnost a provedení zákona

     Tento  zákon  nabývá  účinnosti   osmým  dnem  po  vyhlášení;
provedou jej všichni členové vlády.

                         Gottwald v. r.
                         Dr. John v. r.
                         Zápotocký v. r.

Široký v. r.,                           Dr. Čepička v. r.
tiež za ministra
Dr. Clementisa
Fierlinger v. r.                        Kopecký v. r.
Dr. Ševčík v. r.,                       Kliment v. r.
tiež za ministra Dr. Šrobára
arm. gen. Svoboda v. r.                 Ďuriš v. r.
Dr. Gregor v. r.                        Krajčír v. r.
Nosek v. r.                             Petr v. r.
Dr. Dolanský v. r.                      Dr. Ing. Šlechta v. r.
Dr. Nejedlý v. r.                       Dr. Neuman v. r.
                                        Erban v. r.
                                        Plojhar v. r.
                                        Ing. Jankovcová v. r.