Úloha Vltavské kaskády při povodních 2013
  • Průběh povodně:
    • Předpovědi počasí jasně mluvily o deštích:
    • Dokládají to záznamy ČHMI: - Srážky v JČ kraji od 30.5. do 3.6.:
    • Povodí Vltavy začalo reagovat se zpožděním 3 dny:
      • od 30.5. do 1.6. odtékalo z přehrad minimum vody (viz. Vrané - 150 m3/s), ačkoli již silně pršelo a meteorologové hlásili, že deště dále zesílí
      • Přehrady byly naplněny na 95% a více.
      • Dokládají to záznamy www.pvl.cz/ - Týdenní a měsíční přehledy výšky hladin a průtoků
    • Po tyto 3 dny mělo z přehrady Vrané vytékat asi 800 m3/s - v přehradách by se za 3 dny uvolnilo asi 170 mil. m3, což by snížilo max. průtok Prahou dne 3. 6. ze 3150 m3/s na 2000 m3/s. Příklad z povodí Berounky.
    • Přehrady na Vltavě volně propouštěly vodu v době kulminace Vltavy, Berounky i Sázavy, tedy v době, kdy ji měly usilovně zadržovat.
    • Snahou rychle se dostat na normální stavy zřetelně zhoršily povodeň od Kralup níže.
    • Paradoxně tím elektrárny ochudily i sebe, protože voda bez užitku volně přetékala přes hráze přehrad. Nezanedbatelné patrně též není zvýšené opotřebení přehrad namáháním v maximálních parametrech, případně havárie zařízení - viz. zničená elektrárna Orlík v roce 2002. To vypovídá o vztahu managementu Povodí Vltavy ke svěřenému majetku. Viz též dokument.
  • Závěry:
    • Povodeň 2013 bylo lze uregulovat na 2000 m3/s bez ekonomické ztráty.
    • Pokud by se tato povodeň rozvinula do intenzity roku 2002, následky by byly stejné jako tehdy, tj. zničený Karlín a metro.
    • Fungování Povodí Vltavy lze hodnotit jako sabotáž:
      • příprava na povodeň - zpožděná, při podrobném zkoumání dokonce taková, že povodeň zesílila,
      • akce během růstu povodně - minimální,
      • akce během kulminace - odpouštění Orlické a Slapské přehrady, což způsobilo kulminaci v Praze až v 4.6. a v Ústí nad Labem způsobilo rekordní výší hladiny 5.6.
    • Zajímavý je i dokument vydaný krátce po povodni 2002, který ukazuje nečinnost Povodí Vltavy i tehdy. Jako důvod nečinnosti dokument uvádí  zachování úrovně hladiny pro uvázané lodě a hausbóty. 
    • Otázkou je, kdo dělal regulační plán Vltavské kaskády.
    • Poukazování na vědeckou náročnost vypracování regulačního plánu Vltavské kaskády je farizejství - úlohu by dokázal účinně řešit i zaškolený středoškolák.
    • Je obrovská lež, že kaskáda nemůže ochraňovat krajinu od Krumlova přes Prahu až po Děčín:
      • dokáže hladce vyrovnat Vltavskou vodu jaká byla v roce 2013
      • při dobrém řízení mohla podstatně omezit i povodeň 2002
  • Souhrn:
    • Pracovní náplň Povodí Vltavy atrofovala do 5 položek:
      1. Starat se o blahobyt rekreačních zařízení, člunů a hausbótů, tj. udržovat hladinu přehrad na stálé výši.
      2. Starat se o maximální účinnost vodních elektráren, tj. udržovat hladinu přehrad co nejvýše.
      3. Takto ovšem veškerá regulace se omezuje na několik cm výšky hladiny. Pokud se vyskytne vodní příval nezpracovatelný turbínami, bez ohledu na situaci pod kaskádou se přelévá přes hráz či dokonce ničí zařízení elektrárny.
      4. Z meteorologických zpráv si vybírat to, co se hodí, využívat jejich neurčitosti a neurovnanosti.
      5. V případě škod se vymlouvat na existenci regulačního plánu, který se zřejmě nepoužívá z důvodu uvedeného v bodě 4.
    • Veřejnost a politici se spoléhají na kvalifikaci Povodí Vltavy a organizací, které vypracovávaly regulační plán.
      • Při odhalení, že Povodí Vltavy si na regulaci kaskády jen hraje a naopak zvětšuje povodňové škody, veřejnost reaguje rozhořčeně a politici kryjí viníka, případně ho chválí a nezapomenou ani na sebe. 
      • V mediích vystupují:
        • Akademičtí hydrologové s pokornými obhajobami aktuálního stavu.
        • Pracovníci zodpovědní za regulační plán s demagogickými otázkami jako např.: "To chcete, aby přehrady byly prázdné?"
      • Jediným faktorem, který diskuzi dává do smysluplné polohy, jsou vzpomínky pamětníků, že ve 20. stroletí byla kaskáda účinně dynamicky regulována snižováním hladiny i o 8 m.
      • Užitečné závěry lze nalézt v diplomové práci obhájené na ČVUT v roce 2007
      • Podobně: Povodně na Vltavě: Opět nikdo za nic nemůže
  • Škody