Převzato z http://www.volny.cz/molnarm/cstredoh.htm

Vrcholy Českého středohoří

A

Aloisova výšina - viz Pohradická hora

B

Baba (306 m)
Zalesněný čedičový vrch nad Děčany, 2 km jižně od Třebívlic. Na skalnatém vrcholu výskyt vzácné trávy pěchavy vápnomilné na podkladu čediče se značným obsahem vápníku.

Bídnice (361 m)
Nápadný zčásti zalesněný vrch 2,5 km sz. od Litoměřic. Na jižním úbočí výhledy jižně Radobýl, jz. Lovoš.

Bílá hora (280 m)
Vypuklina s pozoruhodnými porosty 3 km sv. od Litoměřic.

Bílé stěny viz - Vrkoč

Bílé stráně (354 m)
Vyvýšenina 2,5 km severně od Litoměřic. Přírodní rezervace se společenstvy na teplé opukové stráni (len žlutý, bělozářka větevnatá, černohlávek velkokvětý).

Binov (543 m)
Zalesněný čedičový vrch 9,5 km severně od Úštěku, 2,5 km sz. od Kravař. Jižní svahy nánosy čedičového tufu, které jz. nad osadou Pohorsko prorazil výlev znělce. Na jv. svahu při okraji lesa pověstmi opředený mečový kámen (též dýkový), nepravidelný pískovcový balvan s letopočtem 1492, na obou jeho částech zkřížené šavle. Původ je nejasný, pověst vypráví o souboji dvou formanů (vozka, kočí) na úvozové cestě z Kravař do Pohorska a Verneřic. Nad Pohorskem výhled západně na Pohorský vrch a jz. na Sedlo.

Blansko (540 m)
Zalesněný čedičový vrch 6 km sv. od Ústí nad Labem a na něm zřícenina hradu. První zmínka o hradu je z r. 1401 jako Blankenstein.
V 16. stol. podstatně přestaven. Po r. 1585 sídlo feudálního majitele přeneseno do zámku Krásné Březno, hrad se používal jako vězení a od poloviny 17. stol. chátral. Na jv. se dochovaly malé zbytky hradního paláce mezi dvěma baštami, na sz. studniční věž, na jv. novodobá brána. Částečný rozhled k jihu a jihozápadu do Ryjického údolí a k Labi.

Blešenský vrch (520 m)
Zalesněná čedičová hora 6 km západně od Třebenic nad vsí Blešno. Sesuvy půdy. Na západním ostrohu příkop a stopy hrádku. Částečné výhledy k jihu na vrchy Kuzov a Baba.

Bořeň (539 m)
Skalnatý znělcový vrch 2 km jižně od Bíliny, charakteristická dominanta Bílinska, zdaleka nápadná svým působivě nesouměrným tvarem připomínajícím lva. V horní části je patrná sloupcová odlučnost, na úpatí, kde vyrůstá bezprostředně z rulového okolí, odlučnost desková. Z vrcholu je daleký rozhled k severu na teplickou kotlinu a Krušné hory (Komáří hůrka, Pramenáč, Bouřňák, Stropník, Loučná, Jezeří), na západ ke Kaňkovu, Hněvínu nad Mostem, Ryzelskému vrchu, Zlatníku a Želenickému vrchu, k jihu Výrov, Milá, Oblík, Čičov, jv. Vraník, Hradišťko, Srbsko, Ostrý, Hradišťany, východně Ostrý, Štěpánská hora, Milešovka, Mileš. Kloc, Francká hora, Štrbický vrch, Javorský vrch, Děčínský Sněžník, Doubravská hora. Bořeň několikrát navštívil J. W. Goethe.

Borečský vrch = Boreč (446 m)
Národní přírodní památka od roku 1951 na ploše 18,7 ha. Znělcová vyvýšenina 4 km západně od Lovosic nad obcemi Režný Újezd a Boreč. Spolu se Sutomským vrchem a Ovčínem tvoří charakteristickou trojici, která s protáhlým hřbetem Jezerka obklopuje borečskou kotlinu otevřenou jen k severovýchodu. Výskyt mikroexhalací - tzv. Ventarol (latinsky ventus = vítr), tj. drobného vyvěrání teplého a vlhkého vzduchu. Boreč je prostoupen systémem puklin, které ústí na povrch na úpatí i na vrcholu. V zimě relativně teplý vlhčí vzduch stoupá vzhůru, zatímco otvory na úpatí nasávají studený vzduch. V létě naopak těžší, až 4 °C chladný vzduch vytéká otvory na úpatí. Teplotní rozdíly rostou s chladem, protože ve spárách neklesá teplota pod 9-10 °C. V zimě se zde objevují tzv. tmavé skvrny, někdy je možné i v zimě na dně jam pozorovat čilý život uprostřed spící přírody (protikladem bývají uváděny sněžné jámy na Plěšivci, v nichž se udržuje zmrzlý sníh až do léta). V Režném Újezdu začíná okružní naučná stezka, která severním úpatím Borečského vrchu, dále stoupá na vrchol a východním úbočím se vrací zpět do Režného újezdu. Stoupáte-li na Borečský vrch od vesnice Boreč, nepřehlédněte odbočku na vrchol. U třetího zastavení naučné stezky se vydejte doprava nahoru (odbočka není značena, dostanete se na naučnou stezku a po ní vystoupejte na vrchol).

Břvanský vrch (302 m)
Též Chlum, čedičová vyvýšenina 2 km jz. od Břvan. Z vrcholu rozhled jižně na údolí Ohře, východně na Libochovice a v pozadí Říp, severně Bořeň a Zlatník, v popředí Milá, Raná a Hazmburk.

Buková hora (683 m)
Čedičová dominanta Verneřického středohoří, 11 km jižně od Děčína a 4 km východně od Malého Března. Z velké dálky vidět televizní vysílač - nepřístupný (původní z roku 1961 vyhořel a byl postaven nový). Výhled je pouze z Humboldtovy plošiny na České středohoří a v pozadí i Krušné hory.

Bukovinská hora (505 m)
Lesnatý čedičový vrch 5 km ssz. od Úštěku, nad vsí Bukovinou. Částečné rozhledy severně na Pohorský vrch, sv. Binov, východně Dubí hora a za ní Ronov a Vlhošť, v dáli Ještěd a Krkonoše, jv. Úštěk s Helfenburkem, jz. Sedlo.

C

Červené stěny - viz Vrkoč

Červený vrch (289 m)
Též Stříbrník, geologicky pozoruhodná vyvýšenina, 3 km severně od Loun. Složen z jílů vypálených do červena stykem s hořící slojí,
v nich jsou otisky třetihorních organismů. Zpustlá rozhledna s výhledem severně na Hradišťany, východně Velký vrch, jižně Džbán, jz. Výrov.

Čičov (477 m)
Též Hořenecký Špičák, čedičový kužel 10 km severně od Loun, západně nad vsí Hořenec. Rozhled: sv. Vraník, za ním Hradišťko, vpravo Srbsko, vzadu Ostrý a masív Hradišťany, západně Kamýk, jz. Milá, vzadu lesnatá plošina Džbán.

D

Deblík (459 m)
Čedičový vrch (původně snad Ďáblík) 11,5 km jižně od Ústí nad Labem, jz. nad Sebuzínem, 310 m nad údolím Labe, které jej v půlkruhu obtéká.

Děčínská vyhlídka (661 m)
Jeden z nejvyšších bodů hřebene Dlouhého vrchu, 7 km severně od Litoměřic, nad vsí Lbínem. Daleký výhled k severu.

Dlouhá - viz Čičov

Dobrná (532 m)
Široký zalesněný hřbet, dominanta Dobrnské vrchoviny, 3 km severně od Benešova nad Ploučnicí, 7 km východně od Děčína. Z okraje lesa dílčí výhledy.

Dlouhý vrch 1 (nejvyšší výška je 663 m)
Rozlehlý lesnatý horský hřbet (4-7 km) severně nad Litoměřicemi, složený převážně z tefritů (vrcholy) a tefritových tufů (svahy).

Dlouhý vrch 2 (u Třebívlic) - viz Solanská hora

Dob - viz Dobský hřbet

Dobrý (311 m)
Zčásti zalesněný vrch severně nad Oparenským údolím, cca 4 km sz. od Lovosic.

Dobský hřbet (455 m)
Jeden z nejzápadnějších výběžků Českého středohoří, 8 km jižně od Bíliny. Nejvyšší vrchol je Dob (455 m).

Doubravská hora (392 m)
Též Doubravka, zalesněný znělcový vrch 2 km východně od Teplic. Je osamělým výběžkem Českého středohoří. Na vrcholu zříceniny pozdně gotického hradu z let 1478-1486. V troskách zdiva zachována část sklípkové klenby. V roce 1884 do trosek vestavěna novogotická restaurace s vyhlídkovou věží (asi nepřístupna - nezaručená informace). Kruhový výhled do Mostecké pánve a na teplickou aglomeraci s Krušnými horami v pozadí a na Milešovku s Kletečnou. Na severním úpatí křemencový balvan zvaný Kámen čarodějky Vely, opředený pověstmi.

Dubí hora (463 m)
Lesnatý sopečný vrch 5 km od Úštěku, ze sklovitého tefritu a s mocným kuželovým obalem z tefritového tufu. V sz. úbočí masívu (nad vsí Konojedy) chráněný přírodní výtvor - bochníkovitý rozpad sloupců analcinického tefritu v bývalém lomu (sloupce vysoké 6-8 m a silné až 75 cm).

Dubina (460 m)
Vrch z čedičového tufu 12 km sv. od Úštěku nad vsí Rané. Na jižním a východním svahu zbytky přírodního parku (tzv. Boží zahrádka)
z roku 1895. Rozhled jv. Vlhošť, jv. a východně kužele a kupy severu Máchova kraje (St. Berštejn, Maršovický vrch a Jestřebí, Bezdězy a Ralsko.

F

Farský vrch (520 m)
Lesnatá čedičová vyvýšenina 5 km sv. od Ústí nad Labem. Daleké výhledy již při výstupu od Sovolusk (1 km) do labského údolí
u Velkého Března, s Bukovou horou a Sokolím hřebenem v pozadí.

Francká hora (650 m)
Dříve Zvon, 3 km východně od Kostomlat pod Milešovkou.

G

Gluha - viz Čičov

H

Hamry (532 m)
Lesnatý vrch z čedičového tufu, 11 km sv. od Úštěku, nad vsí Rané. Výhledy do údolí Ploučnice a Bobřího potoka.

Hazmburk (418 m)
Dříve Klapý, Klepý, též Hasenburk. Leží 4,5 km jjv. od Třebenic nad obcí Klapý. Jedna z nejmalebnějších hradních zřícenin, jejíž dvě dochované vysoké věže na mohutném osamělém čedičovém kopci dominují širokému okolí. Zřícenina hradu nápadně vyčnívá z ploché Hazmburské tabule. Na vrcholu zříceniny gotického hradu, postaveného ve druhé polovině 13. stol. Podle Dalimilovy kroniky byl Hazmburk hradištěm kmene Lučanů, s nimiž v 9. stol. bojoval legendární pražský kníže Hostivít.Zakladateli byli Lichtemburkové, po roce 1335 jej získal Zbyněk Zajíc z Valdeka. Podle jeho erbovního zvířete se hrad začal nazývat Házmburk. Za husitských válek opěrný bod katolické strany. Roku 1558 Kryštof z Házmburka panství prodal Janu staršímu z Lobkovic a o pouhých třicet let později je hrad již uváděn jako pustý. Daleký rozhled: sv. Radobýl, Litoměřice, Dlouhý vrch, vpravo Sedlo, sz. a zsz. Hradišťany a Milešovka, severně Lovoš.
V letech 1882, 1898 a 1900 katastrofální sesuvy těžkých čedičových svahových sutí po nepropustných, kluzkých slínech na západním úpatí. Ohrožovaly ves Klapý.

Holoměř (291 m)
Čedičový vrch s výhledy v sz. části ústecké aglomerace, nad čtvrtí Bukov.

Holý vrch 1 (320 m)
Znělcová vyvýšenina 6 km východně od Litoměřic. Dříve se tu pořádali tradiční slavnosti pálení svatojánských ohňů. Výhled na Blata.

Holý vrch 2 (574 m)
Čedičový vrch nad Hlinou, 6 km severně od Litoměřic. Přírodní rezervace koniklece lučního, otevřeného a Hackelova (kříženec obou).
V půli západního svahu roztroušena bizarní čedičová skaliska (tzv. učitel a žáci).

Holý vrch 3 (446 m)
Nezalesněná vyvýšenina nad vsí Sutom (u Třebenic), daleké výhledy do údolí Modly (potok pramenící pod hradišťanským masívem a Lipskou horou).

Hora 1 (497 m)
Většinou nezalesněný čedičový vrch 7 km sv. od Ústí nad Labem. Výhled na Děčínský zámek.

Hora 2 (688 m)
Nesprávný název pro Lipskou horu.

Horka (292 m)
Lesnatý čedičový vrch 7 km sz. od Ústí nad Labem. Při úpatí Krušných hor, je však ještě výběžkem Českého středohoří. Za bitvy
u Chlumce v srpnu 1813 odtud generál Vandamme řídil operace franc. jednotek. Na vrcholu kaple z roku 1691 na paměť morové epidemie. V 10.-12. století tu stávalo přemyslovské strážní hradiště, určené k ochraně komunikace vedoucí přes Nakléřovský průsmyk.

Hořenecký špičák - viz Čičov

Hořidla (372 m)
Zčásti zalesněný pískovcový vrch se znělcovým jádrem, 7 km východně od Litoměřic nad Třebutičkami. Výhled do údolí Labe
(k Mělníku) i na České středohoří, severně na Mlýnský vrch a Sedlo, sz. na Trojhoru a hřeben Dlouhého vrchu.

Hostěraz (245 m)
Lesnatý vrch 2 km jv. od Roudnice nad Labem. Také Krabčická obora.

Hradec (453 m)
Hradiště 2 km jz. od Levína dosud neznámého původu. Na něm postaveno r. 1881 podle projektu stavitele Zettela pro liběšického průmyslníka Josefa Schrolla mauzoleum (mauzoleum, původně monumentální architektonický náhrobek kárského krále Mausóla
v Halikarnássu z 352 př. n. l. - jeden ze sedmi divů světa - od římské doby obecně monumentální architektonický náhrobek pro uložení tělesných pozůstatků významných osob) v řecko-antickém slohu.

Hrádek 1 (329 m) - nepatří do Českého středohoří
Zvaný též Helfenburk, je to zřícenina hradu na pískovcovém ostrohu v lesích 3 km od Úštěku. Jan z Klinštejna hrad založil v polovině 14. stol. Roku 1375 jej koupil arcibiskup Jan Očko z Vlašimě. V letech 1375 až 1380 hrad přestavěl jeho nástupce Jan z Jenštejna. Na dobře opevněném Hrádku byly ještě před husitskými válkami uschovány vzácné relikvie, klenoty a knihy ze Svatovítského chrámu, které zde přečkaly husitské bouře a některé zde byly uchovány až do roku 1480. Uchýlil se sem i arcibiskup Konrád z Vechty, který tu roku 1431 také zemřel. Na přelomu 16. a 17. století už byl hrad opuštěn a za třicetileté války dále pustošen.V 19. stol. se romantická zřícenina stala cílem četných poutníků. Vlastník liběšického panství, průmyslník Josef Schroll postavil v areálu hradu hájenku s hostincem a nechal nepříliš šťastně rekonstruovat věž. Dnes zůstaly z vnitřního hradu jen zbytky staveb, byly však opraveny hradby a znovu i věž. Zachovaly se také sklepy o dvou poschodích. Ve spodním je otvor vedoucí k hradní studni, hluboké 57 metrů, ve které bylo nalezeno množství dobových užitkových předmětů. Přístup z Úštěku značenou cestou podél Hrádeckého potoka nebo ze Skalky. Rozhled z věže na Dokeskou pahorkatinu.

Hrádek 2 (268 m)
Vyhlídkový bod nad pravým břehem Labe (Porta Bohemica - Brána do Čech) 6 km sz. od Litoměřic (v sousedství Kalvárie). Hradiště z mladší doby bronzové (asi 1 tis let př. Kr.), později sloužilo Keltům a v 8.-12.století Slovanům. Rozhled k západu na Milešovku a Kletečnou. Nad cestou při sestupu do Libochovan tzv. Ďáblova skála (vegetací obrostlý rulový balvan s plošinou obrácenou k severu).

Hrádek 3 - viz Oltářík

Hradišťany (752 m)
Druhý nejvyšší vrch Českého středohoří 7 km jz. od Milešovky. Čedičový-znělcový masív. Na travnaté náhorní plošině dvojitý kruhový val (2 m vysoký) z čedičových kamenů, oválné vnitřní hradiště kultury knovízské (z 9.-8. století př. Kr.). Přírodní rezervace Hradišťanská louka (4 ha), podhorská louka. Výhledy: východně kotlina horní Modly, vlevo Lipská hora, vpravo Sutomský vrch, za ním Lovoš.

Hradiště (545 m)
Čedičový, zčásti zalesněný vrch, 3.5 km severně od Litoměřic. Název prokázán již roku 1461. Přírodní rezervace s porosty koniklece lučního českého a otevřeného. Na západní straně těsně pod vrcholem jeskyně. Výhledy: západně Kostomlatské středohoří, jz. Hazmburk, jv. Říp. Jižněji vrch Kamýk (zvaný Malé Hradiště).

Hradiště u Habří (314 m)
Zčásti zalesněný znělcový vrch, 7 km jz. od Ústí nad Labem a 3 km západně od Stadic. Přírodní rezervace Rač na protáhlém skalnatém hřebenu. Severněji vyhlídkový bod Jedovina (viz. heslo dále).

Humenský vrch (246 m)
Osamělé čedičové návrší 4 km od Lovosic, 1 km západně od Keblic. Rozhled na sz. na panoráma Českého středohoří, jz. Hazmburk, východně na Terezínskou kotlinu.

Husův vrch (267 m)
Nad obcí Hostomice, chráněné naleziště hlaváčku jarního. Výhledy: za údolím Bíliny Kletečná, Milešovka, Pařez, Bořeň, Mostecká pánev, Krušné hory.

Ch

Chloumek 1 (481 m)
Lesnatý vrch z čediče a leucitického basanitu, 2 km jjz. od Kostomlat pod Milešovkou.

Chloumek 2 (259 m)
Nezalesněný tufový pahorek s přírodní rezervací stepních společenstev nad Bečovem, 13 km jižně od Bíliny.

Chmelník (508 m)
Dříve Chmelová hora, zalesněný čedičový vrch, 4 km jz. od středu Děčína. Výhled omezen.

J

Jánský vrch (340 m)
Zčásti zalesněná vyvýšenina 8 km jjz. od Bíliny. Chráněné naleziště ovsíře stepního Besserova a hlaváčku jarního. Rozhled: východně Dob, jv. Vrbka, severně Zlatník, jižně Milá.

Javorský vrch (617 m)
Nejvyšší bod Ústeckého středohoří, nezalesněný tefritový hřbet 3 km jižně od Jílového. Kruhový výhled na Krušné hory, průmyslové podhůří, Děčínský Sněžník, Lužické hory a České středohoří.

Jedlová (530 m)
Nezalesněný vrch 5 km jv. od Děčína.

Jedlová hora (382 m)
Osamělý výběžek Českého středohoří pod Krušnými horami, 6 km sz. od Ústí nad Labem. Zalesněný čedičový vrch s výhledem k jz. na historické bojiště u Chlumce.

Jedovina (339 m)
Lesnatý znělcový vrch 6 km jz. od Ústí nad Labem. Výhledy: východně a jv. do údolí Bíliny, na České Středohoří, sz. chlumecká kotlina
s Krušnými horami v pozadí.

Jezerka (471 m)
Lesnatý čedičový vrch severně od zříceniny hradu Košťálov. Spolu se Sutomským vrchem, Ovčínem a Borečským vrchem obklopuje borečskou kotlinu.

Jordán - viz Plešivec

K

Kalich (538 m)
10 km sv. od Litoměřic. Na vrcholu zbytky hradu, na místě původní kamenné tvrze řádu německých rytířů, v r. 1421 dobyté Janem Žižkou. Poslední zpráva o hradu je z r. 1474, poté hrad zpustl. Rozhled na Říp, Labe u Mělníka, Sedlo, Terezínskou kotlinu.

Kalvárie (239 m)
Zdaleka viditelný rulový ostroh nad pravým břehem Labe se třemi kříži (Porta Bohemica - Brána do Čech) 6 km sz. od Litoměřic
(v sousedství Hrádek). Tři kříže doloženy od roku 1587. Přírodní rezervace fauny (ještěrka zelená) i flóry. Výhled na Labe, Portu Bohemicu, jv. Radobýl, jižně v dáli Hazmburk, naproti vlevo Lovoš, vpravo Kubačka a mezi nimi v dáli Milešovka, Kletečná a severně nad Dubický kostelík.

Kamýk 1 (382 m)
Na skalnatém suku nad vsí Kamýk (ve vsi pobýval krátce i Bedřich Smetana roku 1860 na své druhé svatební cestě) zřícenina gotického hradu z počátku 14. století, opraven a rozšířen r. 1547, kolem roku 1600 opuštěn a r. 1632 zpustošen saskými vojsky. Dochován zbytek pětiboké věžovité budovy na vrcholu rozeklané čedičové skály, kolem obvodová hradba a na jihu stěna s třemi velikými otvory po oknech. Rozhled na sv. Plešivec, vpravo Varhošť a vzadu Krušné hory. Jižně Radobýl, vlevo v pozadí Říp a Sovice, vpravo Lovosice a za nimi Hazmburk. Západně Kletečná a Milešovka. V pozadí Krušné hory u Jáchymova.

Kamýk 2 (543 m)
Vrch jižně od Hradiště zvaný také Malé Hradiště.

Kaňkov (436 m)
Dříve Pastýřský, Kyselecký či Ovčí vrch. Zalesněný znělcový suk, 4 km západně od Bíliny. Tradiční vycházkový cíl lázeňských hostů
z blízké Kyselky. Ze skalnatého vrcholu rozhled sv. na les Mnichovec, jv. Bořeň, jižně Zlatník a Želenický vrch.

Kletečná (706 m)
Zalesněná znělcová hora 8 km sz. od Lovosic. Výhled pouze z jižního úbočí od vísky Zbožná, jižně na Ostrý, západně na Milešovku a jv. na Lovoš.

Klobouk (502 m)
Čedičovo-znělcový vrch mezi Děčínem a Jílovým. Výhled sz. na Děčínský Sněžník, východně Popovický vrch a část Děčína.

Kočičí hlava (520 m)
Jeden z vrcholů Sokolího hřebene, 1,5 km jv. od Velkého Března. Většinou zalesněna, občasné výhledy k severu na Děčín a k západu na ústeckou aglomeraci.

Kočka - viz Sovice

Kohout (589 m)
Čedičový suk 3 km od Benešova nad Ploučnicí. Na vrcholku volně přístupná kamenná rozhledna ve tvaru rotundy. Výhledy k jz. až jv. - Buková hora, v dáli Varhošť, Milešovka, Radobýl, jižně Sedlo, vlevo Ronov.

Kohoutí vrch - viz Humenský vrch

Kosí vrch (401 m)
Zalesněná výšina složená z tefritu a čedičového tufu, 2 km severně od Benešova nad Ploučnicí.

Kostelní sedlo (280 m)
Sníženina mezi Deblíkem a Trabicí, 2 km jižně nad Sebuzínem. Výhled: jz. Prackovice nad Labem, vlevo Lovoš, a Hazmburk, v pozadí Kubačka, vpravo Debus, za nimi Kletečná a Milešovka, mezi ní a Lovošem Mileš. Kloc, Táhlina, Hradišťany, Lipská hora, před nimi zřícenina Ostrého a Hrádku. Jv. Strážiště, Kamýk, za ním Radobýl, v pozadí Terezínská kotlina.

Kostelní vrch (310 m)
Též Malá Trabice, nezalesněný znělcový vršek jjv. od Deblíku. Těžba.

Kostomlaty pod Milešovkou - Sukoslav (ves 405 m)
Zříceniny gotického hradu na kopci nad stejnojmennou vsí, ztotožněného s bájným hradem Sukoslav kronikáře Václava Hájka z Libočan. Hrad postavili páni z Rýzmburka počátkem 14. století. První hodnověrná zpráva je z roku 1335, kdy hrad koupil markrabě Karel, pozdější císař Karel lV. Hrad byl v roce 1434 obléhán a dobyt husity pod velením hejtmana Jakoubka z Vřesovic. Ve druhé polovině 16. století přestal sloužit jako panské sídlo, byl opuštěn a na počátku 17. století je již uváděn jako pustý. Jádro starší části hradu tvořil štíhlý bergfrit (hlavní věž - poslední útočiště obránců) a dva paláce. Mladší předhradí chránily čtyřhranné věže. V 15. století bylo opevnění zdokonaleno parkánem se čtyřhrannými baštami. Podle svědectví Bohuslava Balbína byl kostomlatský hrad koncem 18. století opět obydlen. V polovině 19. století byla částečně restaurována a zpřístupněna velká okrouhlá věž s neobvyklým zúženým zakončením, tvořící dodnes typickou siluetu hradu, a přistavěn podobně jako např. na Hasištejně hostinec. Dnes je areál zříceniny volně průchozí, věž opatřená obvyklým vchodem v patře však opět nepřístupná).

Košťálov (481 m)
Také Košťál, skalnatý čedičový suk 5 km jz. od Lovosic. Na strmé vrcholové skále zřícenina gotického hradu, připomínaného k r. 1372. Roku 1422 byl obléhán husity, koncem 16. století opuštěn. Zůstala čtyřboká dispozice hradního nádvoří a nad ní na jižní straně nejvyššího vrcholu část obdélníkového paláce, původně třípatrového, s otvory oken a dveří. Na východní straně zbytky hradby. Rozhled jižně rovina s Hazmburkem, východně údolí Labe, sz. Ovčín, za ním Lovoš a vpravo Radobýl. Západně Lipská hora, Hradišťany, zřícenina Hrádek a blíže Vršetín.

Kozí hřbet (650 m)
Lesnatý hřeben v hradišťanském masívu, 7 km jv. od Bíliny.

Kozí vrch (380 m)
Lesnatá znělcová vyvýšenina se strmou skalní stěnou nad levým břehem Labe, nad Neštědicemi a Povrly, 7 km východně od Ústí nad Labem. Chráněný přírodní výtvor. V Českém středohoří ojedinělý výskyt lomikamene vždyživého (bylina). Roku 1770 zde došlo
k rozsáhlému sesuvu stráně. Výhledy k jihu do údolí Labe, na Dlouhý vrch a Kuklu, jz. Vysoký Ostrý a za ním Milešovka. Západně Doubravská hora, nad Teplicemi a Krušné hory, sz. Dobětická výšina, Radešín, Farský vrch, zřícenina Blansko.

Kramolna (186 m) viz. Mariánský vrch

Krkavčí skála (385 m)
Čedičový suk se skalnatým vrcholem nad Tlučenským údolím. Výhled do údolí Labe na Sebuzín, vlevo Varhošť.

Krkavčí vrch - viz Křížová hora

Křemín (244 m)
Nezalesněný vrch 5 km východně od Litoměřic, budovaný převážně z křídových pískovců. Zvedá se téměř 100 m nad hladinu Labe, proto byl od 19. století zapojen do vnější pevnostní linie Terezína, valy z r. 1866. Na svazích vinice, zahrady a rekreační chaty.

Křížová hora (590 m)
Jižní výběžek hřebene Dlouhého vrchu, lesnatý tefritový vrch 5 km sv. od Litoměřic. Ze skalnatého temene výhled k jz. na Litoměřice a
k sz. na Varhošť. Na jv. úpatí Krkavčí vrch (500 m) s výhledy na Labe od Radobýlu až po Mělník, jz. Hazmburk, západně Poustevna a za ní Hradiště a Plešivec, mezi nimi v pozadí Kletečná, vpravo Milešovka, před ní Kalvárie, Lovoš, vzadu Lipská hora, vlevo zřícenina Hrádek a Košťálov. Severně Buková hora, sv. Trojhora a Kalich, vlevo Panna, východně Liščín a Myštický vrch, dále Sedlo, vpravo Vlhošť a Bezdězy, mezi nimi na obzoru Jizerské hory.

Kubačka (542 m)
Nesprávně též Kukačka, lesnatý čedičový vrch západně nad Prackovicemi nad Labem. Vrchol tvoří tefrit, který dodatečným výlevem prorazil čedičovým lakolitem. Omezený výhled do labského údolí u Litochovic (v úbočí kamenolom).

Kukla (674 m)
Lesnatý hřeben ze sodalitového tefritu, 6 km jv. od Ústí nad Labem. Rozhled sv. Sokolí hřeben, Buková hora, východně Panna, jv. Dlouhý vrch.

Kuzov (414 m)
Zčásti zalesněný vrch s tefritovým vrcholem nad Dřemčicemi, 2 km severně od Třebívlic. Na skalách roste tařice skalní, česnek tuhý.

Kyselecký vrch - viz Kaňkov

L

Labské vrchy
Lesnatý čedičový hřeben nad levým břehem Labe proti Střekovu, cca 2 km jižně od Ústí nad Labem. Začínají na severním úbočí Vrkoče při Podlešínském potoce a táhnou se až k soudnému vrchu. Vede tudy vrcholová cesta.

Ledový vrch - viz Plešivec

Levínské sedlo - viz Sedlo

Lhota (571 m)
Lesnatý čedičový vrch jižně nad Milešovem.

Lipská hora (688 m)
Znělcový vrch nad kotlinou horní Modly, 9 km západně od Lovosic, nad vsí Lipá. Výrazný kužel s deskovitě ruzpukaným znělcovým vrcholem. Přírodní rezervace teplomilných společenstev (hvozdík sivý, medvědice léčivá) na trachytovém podkladu. Vrchol zarůstá, zůstávají však krásné dílčí výhledy k severu a východu. Obtížný výstup, nejlépe z Medvědic nebo Lhoty.

Liščín (433 m)
Lesnatý čedičový vrch 5 km severně od Litoměřic. V pravěku měl zřejmě kultovní význam (nález bronzových depotů z 8. stol. př. Kr.). Na jižním úbočí stopy po pokusném dolování zlata (od toho i bývalý německý název Goldberg - Zlatá hora). Rozhled sz. na Dlouhý vrch, severně na Trojhoru a vlevo za ní Panna v pozadí Děčínský Sněžník, vpravo Kalich a Soudný kámen. Severovýchodně Mlýnský vrch, za ním Sedlo a vpravo za ním Ronov a Vlhošť. Východně vzadu zřícenina St. Berštejn a Bezdězy, jv. Labe s Mělníkem a Říp, jižně přes plochou Bílou horu Terezín a nivy Ohře, jz. Litoměřice a Lovosice, mezi nimi Radobýl a v dáli Hazmburk,, vpravo Lovoš, za nimi Košťálov, Ostrý a Milešovka, vzadu Lipská hora.

Líšeň (548 m)
Zalesněný znělcový vrch 10 km západně od Lovosic a 4,5 km severně od Třebívlic, nad vsí Lhotou.

Litýš (486 m)
Zalesněný znělcový vrch 7 km západně od Úštěku, s dílčími výhledy. Na vrcholu rozlehlé zbytky hrádku, připomínaného r. 1432. Patřil Vartenberkům z Děčína, obýván ještě v 16. stol., ale již r. 1680 jej Bohuslav Balbín označuje jako neznámý. Zachována původní cesta, příkop, zbytky dvojitých hradeb a část zdiva obytné budovy, vysoká přes 4 m. Výstup původní cestičkou od silničky Nová Vesnička - Jeleč.

Lotarův vrch (512 m)
Zalesněná čedičová kupa 2 km východně od Jílového. Podle pověsti tu byl zajat něm. král Lotar III. českým knížetem Soběslavem I. roku 1126 po bitvě u Chlumce (přesné dějiště nebylo dosud zjištěno). Může však jít i o zkomoleninu jména Lotrberg (podle sedláků - lotrů).

Lovoš (570 m)
Čedičový kužel s přilehlým znělcovým vrchem Kybička (480 m) nad Oparenským údolím a Lovosicemi, na levém břehu Labe. Sady a vinice na úpatí Lovoše doloženy již ve 13. stol. Svahy Lovoše a vrcholové partie Kybičky zahrnuty do státní přírodní rezervace (stepní a lesostepní společenstva, květena teplých hájů a suťové lesy). V roce 1982 zřízena 9 km dlouhá naučná stezka. Na vrcholu Kybičky tři znělcové sloupy zvané Panenské kameny (váže se k nim pověst o zkamenělých dívkách, potrestaných za zanedbávání mše). Rozhled: západně Milešovka, Kletečná a Ostrý, jižně Sutomský vrch, Boreč, Ovčín, Košťálov, v dálce Hazmburk, východně Radobýl, v pozadí Říp. Z Kybičky je částečný výhled do údolí Labe.

M

Majka (324 m)
Vrch mezi Mošnovem a Bukovicemi, 7 km sv. od Bíliny. Jeden z okrajových znělcových výlevů Českého středohoří. Výhled k východu na Milešovku, jižně Kostomlaty a okolní vrchy.

Malé Hradiště viz Kamýk 2

Malé Sedlo (534 m)
Též Malé Levínské sedlo, dříve Malý Jelečský vrch. Lesnatý znělcový severní výběžek masívu Sedla, cca 2 km jz. od Levína.

Mariánský vrch (265 m)
Také Mariánská skála. Znělcový útes při východním okraji Ústí nad Labem, spadající příkře k Labi stěnou lomu. Je to jedno z nejbohatších nalezišť minerálů (natrolit, apofylit, thompsonit, granát, hyalit, fluorit, albin), objeven tu byl dosud neznámý hibschit (vznikl
v úlomcích opuky stržených do žhavotekutého znělcového magmatu). S protilehlou Kramolnou tvořil Mariánský vrch původně jedno těleso, pleistocenní Labe vyerodovalo zdejší Ústeckou bránu, úzké labské údolí. Na východním svahu je dnes zoologická zahrada.Výhled na ústecký a krásnobřezenský přístav na Labi, jz. na Trmice a vzadu Rovný, západně ústecká aglomerace se Střížovickou horou, v pozadí Krušné hory.

Matrelík (668 m)
Vrch jv. od Bukové hory.

Matrý (597 m)
Rozložitý čedičový vrch na pravém břehu Labe sv. od Sebuzína.

Milá (510 m)
Zčásti zalesněný skalnatý čedičový vrch nad stejnojmennou vsí, 9 km ssz. od Loun a 12 km jižně od Bíliny. Rozhled na České středohoří – Hradišťany, Milešovka, Ostrý, Boreč, Sutomský vrch, Ovčín a Košťálov.

Milešovka (837 m)
Nejvyšší vrch Českého středohoří, znělcový vrch 10 km severozápadně od Lovosic nad vsí Milešovem.
Milešovka je největrnější hora v ČR, tyto silné větry modelují i vrcholový smrkový porost, tzv. vlajkové stromy. V roce 1904 zde byla zřízena meteorologická stanice. Nálezy slovanské keramiky naznačují kultovní funkci Milešovky v předkřesťanském období.Větší část Milešovky je přírodní rezervace glaciálních reliktů (skupina konkrétních organismů, skutečně existujících nyní nebo v geologické minulosti, které jsou pokládány za formální klasifikační celek - jednotku - na základě nějakých společných vlastností, kterými se odlišují od všech ostatních celků, v současnosti přežívající pouze na omezeném území, jehož přírodní podmínky se po delší dobu víceméně nezměnily) - kapradinka skalní, medvědice lékařská, přirozených bučin a smíšeného lesa se zajímavým podrostem - tařice skalní, kosatec bezlistý, bělozářka liliovitá i větvitá, růže galská, hvozdík pyšný i vrcholových vlajkových smrčin. Součástí rezervace jsou i tzv. Výří skály na jihozápadním úpatí. Chráněni jsou zde výr, jestřáb, krahujec, káně, včelojed a kalous.
Roku 1850 zde byla zřízena první vyhlídková věž, 19 m vysoká rozhledna a observatoř je z roku 1904, meteorologové ji začali využívat 1.1.1905. Od konce 50. let patří observatoř Ústavu fyziky a atmosféry Akademie věd ČR v Praze, který na ní provádí dlouhodobá meteorologická měření. Až donedávna byla věž pro běžné návštěvníky uzavřena. Vše se změnilo v roce 1998, kdy byla založena obecně prospěšná společnost Milešovka, jejíž zásluhou se stal spodní ochoz rozhledny opět přístupný pro návštěvníky.
Rozhled z Milešovky považoval Alexandr Humboldt (* 14. 9. 1769,   6. 5. 1859, německý přírodovědec, zeměpisec a cestovatel) třetí nejkrásnější na světě. Kruhový rozhled na České středohoří, Krušné hory.

Milešovský Kloc (674 m)
Zalesněný znělcový vrch 2 km západně od Milešova.

Milíře (552 m)
Lesnatý čedičový vrch, severní výběžek Francké hory, 10 km jv. od Teplic.

Modřín (626 m)
Lesnatý vrch nad Němčím, 6 km jv. od Ústí nad Labem.

Mostka (272 m)
Lesnatá čedičová vyvýšenina 0,5 km severně od Litoměřic, na něm vybudována v roce 1910 restaurace s rozhlednou. Výhled k jihu Litoměřice, Terezínská kotlina, Hazmburk, vl. Říp. Jméno Mostka odvozeno z faktu, že zdejší stromy poskytly dřevo na stavbu prvního litoměřického mostu přes Labe v roce 1452.

Mrchový kopec (211 m)
Dominanta Trávčického lesa na levém břehu Labe, 7 km jv. od Litoměřic. Z vrcholu omezený výhled.

Myštický vrch (389 m)
Vrch z čedičového tufu východně od Křížové hory, s výhledem do kotliny Lučního potoka.

O

Oblík (509 m)
Čedičový vrch 6 km severně od Loun. Rozhled od severu k západu Bořeň, Milá, Raná, Lenešický chlum. Od jihu k východu Výrov, Červený vrch, Džbán, Babí, Blšanský chlum, Bytiny. Od východu k severu Chožovská hora, Říp, Hazmburk, Baba, Sedlo, Košťál, Lovoš, Varhošť, Oltářík, Solanská hora, Lipská hora, Milešovka, Hradišťany, Vraník. Přístup od Chraberců, Mnichova a Rané polními neznačenými cestami. Lounští odtud vezli kámen pro Národní divadlo.

Oltářík (565 m)
Též Hrádek, na čedičové skále nad Děkovkou (ves), 5 km ssz. od Třebívlic, 9 km zjz. od Lovosic. Založen husitským hejtmanem Jakoubkem z Vřesovic po r. 1426. Roku 1531 již byl pustý. Rozhled k jihu na Chrašťany, vlevo Plešivec, vpravo Třešňový vrch, sv. Sutomský vrch a Košťálov, jv. Hazmburk.

Ostrý 1 (261 m)
Zřícenina raně gotického hradu nad řekou Ploučnicí, 2,5 km od Benešova nad Ploučnicí. První zmínka o hradu je z roku 1268 (z této doby je zachována část válcové věže). Od počátku 16. stol. pustý. Na svazích lze v zimě pozorovat vystupování teplých par ze skalních štěrbin (podobně jako na Borečským vrchu).

Ostrý 2 (553 m)
Lesnatý čedičový vrch 2 km jv. od Milešova. Na skalnatém vrcholu zříceniny gotického hradu, založeného kolem r. 1433, roku 1565 již opuštěného. Zachovaly se zbytky okrouhlé bašty, brány a hradby, na nejvyšším místě zbytky paláce. Výhledy od severovýchodu
k západu Kubačka, Kletečná, Milešovka, Milešovský pařez, Lhota, za ní Lipská hora, jv. Sutomský vrch, Boreč, vlevo Lovoš.

Ostrý 3 (719 m)
Zčásti zalesněný vrch v čedičové části hradišťanského masívu. Kruhový rozhled po Českém středohoří.

Ovčín (431 m)
Čedičový vrch 3,5 km zjz od Lovosic. Východně odtud se 1.10. 1756 odehrála bitva mezi rakouským a pruským vojskem, jíž byla zahájena tzv. sedmiletá válka. Výhled východně na bojiště na pláni mezi Vchynicemi a Lovosicemi. Od severu k západu Lovoš, Boreč, Sutomský vrch, v pozadí Kletečná a Milešovka.

Ovčí vrch - viz Kaňkov

P

Panenská skála (367 m)
Dominantní vypreparovaná čedičová žíla na východním úbočí Vaňovského vrchu nad levým břehem Labe, 5 km jjv. od Ústí nad Labem. Její tři čedičová skaliska jsou podle pověsti tři začarované dívky, které lákaly zpěvem a hrou labské plavce a uvrhly tím na sebe hněv nadpřirozených bytostí.Výhledy severně a jižně labské údolí, sv. Vysoký Ostrý, východně Modřín, jv. Matrý a Varhošť, jižně Deblík.

Panenský kámen (622 m)
Dominantní vrchol hřebene Dlouhého vrchu, 4 km ssv. Od Litoměřic.

Panna (594 m)
Kuželovitý zalesněný vrch nad Řepčicemi, 10 km sv. nad Litoměřicemi. Na skalnatém vrcholu nepatrné zbytky hradu, který byl postaven r. 1421 jako opěrný bod proti husitskému hradu Kalichu. Husité Pannu dobyli již v roce 1423 a měli zde potom posádku až do roku 1437, kdy byl hrad obléhán a rozbořen litoměřickou krajskou hotovostí. Přístup od silnice severně nad Řepčicemi vlevo a východním svahem k vrcholu (při cestě balvan, k němuž se váže pověst o zkamenělé jahodářce, která se rouhala.

Panská skála (580 m)
Vulkanický čedičový suk výrazně vyčnívající z náhorní plošiny při východním okraji Kamenického Šenova, u vsi Prácheň. Chráněný přírodní výtvor (ukázka sloupovité odlučnosti čedičové horniny nefelinického tefritu, odkrytá těžbou a chráněná již od roku 1895 jako nejstarší geologická rezervace u nás). Při nejstarší fázi třetihorní sopečné činnosti zde došlo k výlevu magmatu, jež utuhlo ještě v přívodním kanálu. Šestiboké a pětiboké pravidelné sloupce této horniny jsou až 12 m dlouhé a mají 20 až 40 cm v průměru. Zvětráváním se pomalu oddělují. Celý útvar připomíná píšťaly varhan, proto se mu Varhany. Pod skálou je malé jezírko, které vzniklo a udrželo se v jámě po vytěžení horniny a je plněno srážkovou vodou.

Pařez (Kloc) (733 m)
Lesnatý znělcový vrch jižně nad Kostomlaty pod Milešovkou, 6 km východně od Bíliny. Podle staršího pramene asi nepřístupný.

Pastýřský vrch - viz Kaňkov

Paškapole (442 m)
Sedlo mezi Kletečnou a Milešovkou (nejvyšší místo silnice Lovosice – Teplice). Jméno pochází podle pověsti od loupeživých rytířů, kteří sídlili na hradě Ostrém, kteří zde přepadali kupce.

Pískový vrch (470 m)
Jeden z vrcholů hřebene Dlouhého vrchu, 8 km severně od Litoměřic. Vrchol je tvořen čedičem a čedičovým tufem.

Plešivec 1 (509 m)
Též Ledový vrch, lidově Jordán, lesnatý čedičový kužel 5 km sz. od Litoměřic. Při úpatí tzv. Ledové jámy (odtud starší název), dutiny, ohraničené čedičovými balvany), v nichž se udržuje led a sníh do pozdního jara až léta – chráněný přírodní výtvor. V dutinách suti se hromadí těžký studený vzduch, který vlivem dokonalého utěsnění slehlými zvětralinami v dolní vanovité části suti nemůže proudit. Pod vrcholem tzv. Ledová studánka se stálou teplotou 5 – 7° C. Na jižním svahu barokní kaple sv. Jana z r. 1660, poblíž staleté duby. Rozhled: západně údolí Labe u Litochovic s Lovošem, jižně zřícenina Kamýk, za ní Labe s Lovosicemi, vzadu vlevo Hazmburk a vpravo Košťálov.

Plešivec 2 (477 m)
Vrch jihozápadně od vsi Vlastislav.

Pohar - viz Vysoký kámen

Pohorský vrch (601 m)
Též Pohorská boule, nezalesněný tefritový vrch 6 km severně od Ústěka. Rozhled: jz. Sedlo, v pozadí Milešovka, jižně Úštěk, za ním vpravo Říp, vlevo Mělník, jv. Ronov, Vlhošť, a zřícenina St. Berštejn, v pozadí vpravo zámek Houska, vlevo Bezdězy. Východně rybníky mezi Stvolínky a Jestřebím, v pozadí Ralsko a Ještěd, severně Hvozd, Luž, Tolštějn, Jedlová, Studenec, Vlčí hora a Růžový vrch, sz. Děčínský Sněžník a Krušné hory.

Pohradická hora (419 m)
Dříve Porač, nezalesněný čedičový kužel 6 km sv. od Bíliny. Výhled: západně Milešovka a Kletečná, jižně Hůrka, za ní Štrbický vrch a hradišťanský masív, jz. Bořeň, západně Mostecká pánev a v pozadí Krušné hory.

Popovický vrch (356 m)
Čedičová vyvýšenina na západním okraji Děčína. Z vrcholu výhled do údolí Labe.

Porač - viz Pohradická hora

Ptačí kameny (580 m)
Čedičová skála na sv. úbočí Bukové hory s výhledy zvláště do údolí Labe.

R

Rač - viz Hradiště u Habří

Radešín (550 m)
Většinou zalesněný vrch z tefritického trachytu, 4 km sv. od Ústí nad Labem. Rozhled: východně Blansko, jižně Dobětická výšina, vzadu Milešovka, západně Zámecký vrch, v pozadí Krušné hory.

Radobýl (399 m)
Osamělý, řídce zalesněný skalnatý čedičový kužel, 3 km západně od Litoměřic. Na vrcholu stojí železný kříž (na místě původního dřevěného z roku 1622 a železného z r. 1862). Nálezy pravěké a slovanské keramiky svědčí o kultovním významu této hory. V místech bývalého vápencového lomu mezi Radobýlem a Bídnicí vybudovali na jaře 1944 nacisté podzemní továrnu Richard, v níž se vyráběly součásti vojenských automobilů. V bývalém lomu na jz. svahu lze dobře pozorovat vnitřní stavbu Radobýlu. Nad základní strukturou mladší příkrov s odlišnou orientací sloupců. Rozdílná odlučnost dokládá průběh dvou po sobě následujících intruzí (výlevů) čediče. Vpravo dole starší výplň sopečného komína, uprostřed mladší výlev téhož magmatu s výrazným spirálov. uspořádáváním sloupců – chráněný př. výtvor. Kruhový rozhled, východně ústí Ohře do Labe, Terezínská kotlina, vzadu Roudnice nad Labem a Říp, Mělník, vlevo Sovice (u Rce), Křemín, Hořidla, v pozadí Bezdězy, vpravo Nedvězí, vlevo St. Berštejn. Za Litoměřicemi Úštěk, pak Vlhošť a Ronov, mezi nimi vzadu Ralsko, Ještěd a Krkonoše, sv. Sedlo, vpravo Liščín, vlevo Křížová hora, hřbet Dlouhého vrchu. Severně Bídnice, vzadu Varhošť, vpravo Hradiště, vlevo zřícenina Kamýk a Plešivec, v pozadí Komáří hůrka v Kr. horách, sz. Strážiště, vpravo Deblík. Západně Lovoš, vpravo Milešovka, Kletečná, Kubačka, vlevo Lipská hora a za ní Hradišťany, Sutomský vrch, zříceniny Oltářík a Košťálov, Oblík, jz. Hazmburk.

Raná (457 m)
Nezalesněný masivní čedičový vrch 6 km ssz. od Loun. Na jižních svazích přírodní rezervace teplomilné stepní vegetace (zejména vzácné trávy ovsíře Besserova). Vrch je používán rogallisty.

Rovný (377 m)
Rozložitý čedičový vrch 5 km jz. od středu Ústí nad Labem. Částečný výhled na aglomeraci. Mezi Rovným a Širokým kamenem začíná nejhezčí úsek Bílinského údolí.

Rozkoš (42 m)
Též Kyselecký vrch, lidově zvaný Plezír. Zčásti zalesněný kopec proti Kaňkovu, 2 km zjz. od Bíliny.

Říp (456 m)
Osamělá a zdaleka viditelná čedičová kupa v širé rovině Řipské tabule, 5 km jv. od Roudnice nad Labem. Podle pověsti přišel sem Praotec Čech v čele svého kmene. Roku 1126 zde byla vysvěcena zdejší rotunda na paměť vítězství knížete Soběslava I. nad vojsky německého krále Lothara III. Saského. Později se stal Říp známým poutním místem a cílem táborů lidu, symbolizoval touhu Čechů po národní nezávislosti (např. r. 1868 při velkém táboru lidu – 30 000 lidí – byl odtud slavnostně odvezen základní kámen pro Národní divadlo). Tmavošedý čedič je zvláštního typu: sodalitonefelinický s příměsí olivínu, obsahuje i magnetit (způsobuje vychylování kompasu). Vlastní hora je vypreparovaný čedičový suk a lze na něm sledovat vývoj jednotlivých erupcí i efuzí (výbuchů i výlevů) od sopečného popela přes tufové brekcie až k celým balvanům. Rozhled (na vrcholu zarostlý, vyhlídky na úbočích). Pražská vyhlídka – v dáli Praha, Libochovická vyhlídka – Poohří s Hazmburkem, Litoměřická vyhlídka – České středohoří, Mělnická vyhlídky – Bezdězy, Ještěd a Krkonoše. Na vrcholu turistická chata s restaurací.

S

Sedlo (726 m)
Též Vysoké Levínské sedlo, dříve Jelečský vrch. Mohutný zalesněný trachyandezitový vrch 4 km zsz. od Úštěku, dominanta východní části Českého středohoří. Spolu se znělcovým Malým Sedlem tvoří jeden hřbet, z dálky připomínající jezdecké sedlo. Přírodní rezervace smíšeného porostu na znělcovém podkladu. Hranolová odlučnost horniny podmiňuje na mnoha místech bizarní skalní útvary (např. Tři děti), zvláště ve vrcholové partii. Nad jv. úbočím 2 předsunuté terasy s dílčími výhledy k východu a k severovýchodu, z dalších k severozápadu a k jihozápadu. Rozhled z vrcholové skalky: vlevo rybník Chmelař u Úštěka, za ním Ronov a Vlhošť a vzadu Bezdězy, vpředu Štětí, vpravo Říp, Hazmburk, Milešovka, Lovosice a Litoměřice.

Skála (210 m)
Nezalesněná vyvýšenina severně od Doksan.

Skalička (491 m)
Dříve Josefovská výšina, vrch 1 km jz. od Kostomlat pod Milešovkou.

Skalka (652 m)
Zalesněný vrch na sz. hradišťanského masívu.

Skalky (333 m)
Zalesněná znělcová vyvýšenina 7 km východně od Litoměřic.

Sokolí hřeben (587 m)
Protáhlý výběžek masívu jv. od Velkého Března, pestrého geologického složení (čedič, č. tefrit a tuf). Z nejvyššího bodu Pláň (592 m) výhledy severně na Děčín, sv. Bukovou horu a Matrelík, jz. Kukla a Široký vrch.

Sokolí vrch (512 m)
Rozeklaný čedičový vrch 4 km východně od centra Děčína. Na východním úbočí dvě tzv. jeskyně skřítků.

Solanská hora (638 m)
Též Solanský vrch, trojvrcholový hřbet nad vsí Skalice, 4 km severně od Třebívlic.

Soudný kámen (546 m)
Tefritový vrch nad Horním Týncem, proti Malému Sedlu, 10 km sv. od Litoměřic. Dílčí výhledy: jv. Sedlo, jižně Litýš, za ním Mlýnský kámen, jz. Kalich, Trojhora.

Soudný vrch (300 m)
Málo zalesněný čedičový kopec nad Ústím nad Labem, 1 km jižně od Větruše. K jihu pokračuje vrchem Větruš (386 m), oba tvoří tzv. Labské vrchy nad levým břehem Labe. Výhled do údolí Labe i Bíliny a daleko na sz., zvláště z Humboldtovy (německý cestovatel) vyhlídky. K Labi vede Humboldtova rokle.

Sovice 1 (276 m)
Dříve Soví vrch či Kočičí hrad. Nezalesněná výšina 1,5 km sv. od Litoměřic. Čedičový vrchol již před 70 lety narušily lomy na šterk. Při pohledu z dálky má skála podobu sedící kočky, říká se jí běžně Kočka.

Sovice 2 (278 m)
Též Sovický vrch, izolovaný zčásti zalesněný vrch 5 km sv. od Roudnice nad Labem, zbytek někdejší opukové plošiny.

Starý vrch – viz Radejčín

Starý vrch
Lesnatý výběžek Kubačky.

Strážiště (362 m)
Nesprávně Sedlo, čedičový vrch nad pravým břehem Labe v místě zvaném Porta Bohemica, s rozhledem k jihu na vinorodé svahy nad Velkými Žernosekami, na opačném břehu Labe Dobrý a Lovoš.

Strážný vrch (609 m)
Zčásti zalesněný kužel za sklovitého tefritu, 4 km jz. od Žandova. Dřevěná rozhledna z roku 1901 asi v troskách. Z návrší nad bývalou osadou Havrani (mezi Velkou Javorskou a Novosedlem) rozhled: sz. Růžovský vrch, údolí Ploučnice, sv. Lužické hory (okolí Studence), jv. Kozelský hřbet s Královým vrchem.

Střekov (246 m)
Na znělcové skále nad pravým břehem gotický hrad v městské části Ústí nad Labem. Vybudoval jej Pešík ze Střekova před r. 1319, toho roku jej však král Jan Lucemburský dal v léno Vartenberkům z Děčína, kteří hrad rozšířili. Za bratří Glaců kolem r. 1479 hrad obohacen o zdobné prvky. Roku 1564 přešel hrad do držení Václava Popela z Lobkovic, který dal hrad znovu opravit a rozšířit. Za třicetileté války hrad čtyřikrát obsadili Švédové, naposledy posloužil vojenským účelům za války sedmileté roku 1757, poté pustl. Nový zájem o hrad vzbudil až romantismus 19. století. Roku 1841 projel pod Střekovem 1. Parník z Prahy, roku 1874 (23 po železnici na levém břehu) byla vybudována železnice, v letech 1923 až 1935 zdymadlo. Hrad opravován koncem 19. století a v roce 1953. V podhradí bývalý pivovar a správní budovy.

Stříbrník 1 – viz Červený vrch

Stříbrník 1 (413 m)
Vrch 7 km jjv. Od Bíliny.

Stříbrný roh (517 m)
Zalesněný vrch 1,5 jv. od Těchlovic, nad pravým břehem Labe.

Střížovnická hora (357 m)
Plochý, na úbočích zalesněný vrch ze sodalitového tefritu, při sz. okraji ústecké aglomerace. Výhled: jv. a sv. Ústí nad Labem, sz. hnědouhelná pánev a Krušné hory v pozadí. Přístup neznačenou cestou ze Střížovic či Klíše.

Sutomský vrch (505 m)
Zalesněná hora z čediče. Spolu se Borečským vrchem a Ovčínem tvoří charakteristickou trojici, která s protáhlým hřbetem Jezerka obklopuje borečskou kotlinu otevřenou jen k severovýchodu. Na vrcholu občas patrný podobný úkaz jako na Borči – viz heslo. Rozhled: severně Milešovka a Kletečná, sv. údolí Labe.

Široký kámen (400 m)
Dříve Dubový vrch, lesnatý čedičový masív 4 km jjz. od středu Ústí nad Labem, nad Trmicemi. Přechází na jihu ve Volskou horu. Na jz. ukončen Stadickými srázy. Občasné výhledy k Trmicím do údolí Bíliny.

Široký vrch (664 m)
Lesnatý vrch jižně nad osadou Němčí, asi 7 km jv. od středu Ústí nad Labem, s částečným rozhledem.

Štěpánovská hora (621 m)
Rozložitý lesnatý čedičový masív 4 km západně od Milešova. Na jižním okraji přírodní rezervace nejvýše položené stepi v Českém středohoří. Na jv. výběžku valy z mladší doby bronzové. Rozhled: severně Pařez, východně Milešovský Kloc, jv. Táhlina, jižně Hradišťany.

T

Táhlina (656 m)
Dříve Talina, lesnatý čedičový vrch 8 km severně od Třebívlic. Výhled k sz. do kotliny Lukovského potoka a na Štěpánovskou horu.

Tobiášův vrch (354 m)
Nezalesněný čedičový pahorek v polích 11 km severně od Loun, 10 km jižně od Bíliny, západně nad vsí Kozly. Přírodní rezervace teplomilných stepních společenstev typických pro bezlesé kopce Českého středohoří.

Trojhora (451 m)
Výrazný lesnatý čedičový vrch jz. nad Třebušínem, 9 km sv. od Litoměřic. Rozhled: severně Panna, západně hřeben Dlouhého vrchu, jižně Polabí, východně Mlýnský vrch, sv. Kalich.

Tři kříže – viz Kalvárie

V

Vaňovský vrch (561 m)
Rozložitý a většinou zalesněný ostroh nad levým břehem Labe, 5 km jižně od Ústí nad Labem. Výhledy: severně a jižně Labské údolí, sv. Vysoký Ostrý, východně Modřín, jv. Matrý a Varhošť, jižně Deblík.

Varhošť (639 m)
Lesnatý čedičový vrch 8 km ssz. od Litoměřic, na vrcholu je 13 m vysoká ocelová rozhledna z roku 1972 (na místě starší z r. 1927 a ještě starší z r. 1891). Lze spatřit Labe na 8 místech, výhled na České středohoří, Krušné hory, Terezínskou kotlinu. Přístupná i po silnici, z parkoviště cca 0.5 km k rozhledně.

Velký chlum (508 m)
Vyhlídkový čedičový vrch, 3 km jjv. od Děčína. Na vrcholu rozhledna: jižně Vrabinec a Buková hora, jv. Kohout, jz. Ústecké středohoří s Blanskem, v dáli Milešovka, západně Krušné hory, sz. Děčínský Sněžník, severně Stolové hory Saského Švýcarska, východně Lužické hory.

Velký obr (600 m)
Též Obří vrch, mocný znělcový výlev v hradišťanském masívu, 7 km jv. od Bíliny.

Větruš (386 m)
Dříve Ferdinandova výšina, vyhlídkový vrch nad levým břehem Labe při jižním okraji Ústí nad Labem. K jihu přechází v soudný vrch. Roku 1897 zde byla vybudována vyhlídková restaurace s výhledem na labské údolí, ústeckou aglomeraci, Vysoký Ostrý (na pravém břehu) a v pozadí plochou Bukovou horu.

Vinička (407 m)
Lesnatý znělcový vrch nad vsí Březno, 2 km jv. od Milešova.

Volská hora (308 m)
Lesnatý čedičový vrch, na sv. přechází ve Stadické srázy. Podle pověsti v hoře zmizeli Přemyslovi volci.

Vrabinec (350 m)
Vypreparovaný čedičový sopouch nad vsí Babětín, 6 km jižně od Děčína, 1,5 sv. od Těchlovic. Přírodní rezervace zdejší typické teplomilné květeny. Na skále skrovné zbytky středověkého hradu, doloženého r. 1404 (Vrábník), r. 1425 jako Sperlingstein. Postavili jej kolem r. 1400 zámožní vladykové z Těchlovic, od r. 1413 patřil Vartenberkům a r. 1420 jej převzal Mikuláš Lobkovic. Později hrade přinesla Anežka ze Šternberka věnem opět Vartenberkům. Roku 1444 byl hrad zničen, r. 1504 zmiňován jako součást děčínského panství. Zbytky hradních zdí dochovány mezi čtyřmi skalními útesy – východně dva ze sodalitového tefritu, západně jsou z nefelinického basanitu.

Vrkoč (250 m)
Čedičový skalnatý hřbet spadající jako útes prudce k levému břehu Labe, 4 km jižně od Ústí nad Labem. Chráněný přírodní výtvor – z okolních slínovců a pískovců vypreparované žilné těleso olivinického čediče s unikátní ukázkou vějířovitého uspořádání sloupců (směr paprsků naznačuje směr tuhnutí magmatu). Po vypreparování labským tokem tvoří 100 m dlouhou skalní zeď, spodní část obnažena při stavbě železniční tratě. Rozhled do údolí Labe. Na Podlešínském potoce, který obtéká Vrkoč na sz., vznikl 12 m vysoký vodopád (nejvyšší v Českém středohoří) na čedičovém lávovém příkrovu, obklopený až 40 m vysokými sloupci o průměru 1 – 2 m. Nad ním Červené stěny s bizarními útvary (např. Jeptiška se závojem), pod nimi kamenné moře. Po 1 km severně vede cesta tzv. Nebeskými schody vzhůru k Bílým stěnám, které (ač z tmavého čediče) působí jako vápencové, a to díky světle šedým porostům lišejníku.

Vršetín (470 m)
Zčásti zalesněný čedičový vrch 3 km zsz. od Třebenic. Rozhled: sz. Oltářík, za ním Solanská hora a Hradišťany, sv. Košťálov, jv. Hazmburk a dolní Poohří.

Vršíček (443 m)
Čedičový kopec 4 km východně od středu Bíliny.

Výsluní (365 m)
Dříve Šajnberk, zčásti zalesněný vrch z leucitického basanitu, výběžek hřbetu Kubačka nad levým břehem Labe, jižně od Dolních Zálezel, s výhledem do labského údolí.

Vysoký kámen (480 m)
Lesnatý vrch ze sodalitického tefritu, nejvyšší bod hřbetu Pohar, 6 km sv. od Ústí nad Labem. Výhled pravděpodobně zakryt stromy. Západně od vrcholu tzv. Lysá též Holá stěna, 11 m vysoký skalní sráz spadající prudce do údolí Luženeckého potoka, západní úbočí buduje hornina gauteit, v jejíchž dutinách se vyskytuje minerál chabazit.

Vysoký Ostrý (587 m)
Tzv. Polabský Rigi, lesnatý čedičový kužel 5 km jv. od Ústí nad Labem. Ze skalnatého vrcholu rozhled: Labe je odtud vidět sedmkrát. Severně za Žežicemi, Dobětická výšina, Blansko a Děčínský Sněžník, vlevo hřeben Krušných hor, vpředu Ústí nad Labem a Mariánský vrch. Severně labské údolí kolem Velkého Března a Těchlovic s Kozím vrchem a Horou, dále Chmelník a v pozadí Jedlová, Studenec, Zámecký a Růžovský vrch.Západně Doubravka, jz. Milešovka a Kletečná, mezi nimi Pařez a Hradišťany, vlevo od Milešovky (za Vaňovem v údolí Labe) zřícenina Kostomlaty, Bořeň a Solanská hora, vlevo od Kletečné Lipská hora a Ostrý, Hrádek, Vršetín, Košťálov a Lovoš, vlevo v dáli Hazmburk. Jihovýchodně Varhošť a vlevo labské údolí od Litoměřic po Mělník, v pozadí Říp a pražský Petřín. Východně Široký vrch a Kukla, sv. Sokolí hřeben a Buková hora.Příjezd autem po silnici Nová ves – Malečov.

Z

Zlatník (522 m)
Většinou zalesněný znělcový vrch 4 km jz. od Bíliny, vytvořen pravděpodobně na tektonické linii jižně od vrchu Bořeň. Ze skalnatého vrcholu rozhled: při úpatí údolí Bíliny, ssv. Kaňkov a Rozkoš, sv. Želenický vrch, za ním Bořeň. Západně osecké vinice a zřícenina Hněvín nad Mostem.