index

Adolf Kašpar (1877 - 29.6.1934),
nar. 27.12.1877 v Bludově, zemřel 29.6.1934 v Železné Rudě, malíř, ilustrátor. Když studoval v Olomouci, kreslil prof. Polívkovi rostliny pro jeho dílo Květena zemí koruny české. Prof. Polívka uvedl Kašpara k olomouckému nakladateli Romualdu Prombergerovi, jemuž Kašpar ilustroval moravské lidové písně a kalendářové povídky. Promberger upozornil na jeho nadání akademického malíře Hanuše Schwaigra. Ten pozval Kašpara do Bystřice a vyžádal si jeho výkresy. Ty pak poslal na malířskou akademii do Prahy, kam byl Kašpar později přijat a kde od roku 1899 studoval. Když prováděl Schwaiger v letech 1900 - 1901 hraběti Wilczkovi nástropní malby v knihovně na zámku Kreuzenstein u Vídně, pomáhal mu Kašpar s prací. Schwaiger také přivedl Kašpara na Rusavu, kam pak Kašpar rád dojížděl zejména v letech 1910 - 1930. Od roku 1901 ilustroval Babičku B.Němcové. R. 1907 měl Kašpar svatbu s neteří R.Prombergera J.Řepkovou na Velehradě. Roku 1910 pžijrli Kašparovi do Loštic od roku 1911 zde i bydleli. Kašpar jezdíval i do Bystřice, kde navštěvoval hospodu u Vaverků. Adolf Kašpar se přátelil s Hanušem Schwaigerem i s Františkem Táborským. Ten o něm napsal monografii "Adolf Kašpar, ilustrátor, malíř, grafik" vydanou v Olomouci roku 1935. V době I.svět. války byl Kašpar na vojně v Olomoucci, Krakově, Opavě a seznámil se s D.Jurkovičem při úpravě válečných hrobů v Haliči. Po válce se vrátil zpět do Loštic a často cestoval do Podkrkonoší. R. 1933 si vystavěl chalupu na Rusavě
Dílo : ilustrace Babičky, povídek J.Nerudy, Mistra Kampana (Z.Winter). Jiráskových románů, (F.L.Věka, U nás, Bratrstva, Na dvoře věvodském, Ráje světa, Temna), Čelakovského balady Toman a lesní panna, Podhorské vesnice a Pana učitele B.Němcové, Komenského Kšaftu, románů K.V.Raise Západ, Zapadlí vlastenci,, Pantáta Bezoušek, Horské kořeny, O ztraceném ševci, Kuldových Moravských pohádek, pohádky O 12 měsíčkách B.Němcové; akvarely : Mánes maluje Hanáky, Hanácká svatba, ...

Ilustrace Adolfa Kašpara

Od svých studentských let jsem ve své knihovně uchovávala krásné knížky Aloise Jiráska Temno, U nás, F. L. Věk a Zikmunda Wintra Mistr Kampanus. Všechny tyto knihy dokonale ilustroval Adolf Kašpar. Tyto knihy jsem nabídla do antikvariátu avšak tam mi nabídli ani ne 5 korun za kus. Nechce se mi věřit, že by tyto nádherné knihy byly bezcenné dnes, kdy běžná kniha stojí i 200 korun.
Jiřina S. z Prahy 4

Až do konce 19. století byla vydávána česká beletrie většinou bez ilustrací. Jedině knihy pro děti a mládež byly oživeny čtyřmi či pěti barvotisky nahodile umístěních do textu. Snahu o změnu této situace projevilo několik vynikajících českých malířů, Olíva, Scheiner, Mucha či Aleš. První skutečně dokonale ilustrovanou českou knihu vytvořil jiný do té doby neznámý výtvarník.

Přesně před 100 lety v roce 1900 pojal student prvního ročníku pražské Akademie výtvarných umění Adolf Kašpar úmysl vytvořit knihu, která by representovala českou literatura jak po stránce obsahové, tak i výtvarné. Vybral si stěžení dílo naší moderní literatury, Babičku Boženy Němcové. Kniha se měla vyrovnat těm úžasným výpravným publikacím, které se dovážely z Francie či z Mnichova a měla prokázat, že i česká knižní kultura se vyrovná knižní produkci kulturních národů na západ od nás. Několik let hledal pro své životní dílo tiskárnu. Přestože v té době pracoval pro olomouckého nakladatele Prombergra, nepovažoval tento podnik za schopný dokonale proměnit jeho myšlenky v knižní skvost. S mladickou drzostí se obrátil na nejmodernější vydavatelský podnik té doby, na pražskou Unii. Ta v roce 1903 skutečně Babičku v Kašparově úpravě vydala a pro českou kulturní veřejnost to byl nakladatelský počin desetiletí.

Adolf Kašpar si nemohl nasadit svou laťku výš. Tato publikace byla po dlouhá léta vzorem pro nastupující generaci knižních výtvarníků. Pracovitý Kašpar pokračoval s vervou dále a i následující řada výpravných publikací se držela na té samé úrovni. Ilustroval Jiráskovy knihy, Bartošovu Kytici, Wintrova Mistra Kampana, Nerudovy povídky, Raisovy Zapadlé vlastence a dokonce i poslední Slabikář c. k. školního knihoskladu.

Při své ilustrační činnosti v sobě Adolf Kašpar dokázal s sobě vyrovnat rovnováhu mezi malířem a grafikem. Nesnažil se prosadit sám sebe, ale chtěl sloužit spisovateli a jeho dílu. Nechtěl strhnout pozornost na sebe, spíše pomáhal české literatuře dostat se k čtenářům. Skutečně ilustroval pouze původní českou tvorbu. Každá kniha mu vzala hodně sil. Byl pedantem a prostředí ilustrovaných literárních děl dokonale poznával. Dlouhé týdny se toulal krajinou, skicoval si přírodu, domy, kostely, kroje i tvar drobných řemeslnických nástrojů. Tato poctivost se mu stala osudnou. V roce 1934 umírá vyčerpán v náručí své ženy na turistické stezce nedaleko Železné rudy. Připravovanou Baarovu knihu Paní komisarka již nestihl ilustrovat.

Právě skutečnost, že Adolf Kašpar v sobě potlačil malíře a sloužil literatuře bez vlastních ambicí a taky, že si k ilustrování vybíral spisovatele, o které dnes již není velký zájem, vyústila v dnešní nízkou cenu jím upravených knih. Dalším faktorem, který negativně ovlivňuje cenu těchto knih je jejich snadná dostupnost. Po generace se Kašparovy knihy uchovávaly v téměř každé rodině, tudíž je dnes nikdo nepovažuje za vzácnost. Zkuste nenabízet tyto knihy do antikvariátu, ale věnovat je někomu z lásky či vděčnosti. Bude to určitě milý a nevšední dárek.

Na závěr douška pro přátele mystiky. Je známo, že poslední kresbou Mikoláše Alše byla ilustrace Rabbi Löw a smrt. Poslední kresbička Adolfa Kašpara nese název Smrtholka s kosou na rameně.
--------------------------------------------------------------------------------

Uvedené texty lze citovat pouze s uvedením zdroje a autora.