Když ještě civilizace nebyla
(Osel a stín)

1. :
 Když ještě civilizace nebyla,
 vládla celým širým světem idyla.
 Lidi byly jen nahatý opice,
 Brontosaurus válcoval jim silnice.
 V poledne mu dali metrák přesličky
 a pak v jeho stínu hráli kuličky.
 Brontosaurus žral,
 lidoop si hrál,
 když dostal hlad, tak si vzal a potom klidně spal.

I. refrén:
 K obědu měl datle,
 k večeři zas jelena,
 z palmy měl paraple,
 mlíko z vemena.
 Nic nepočítal
 nebyly peníze.
 Měl to, co si vzal,
 nebyla krize.
 A k tomu
 času byla fůra,
 lidi byly neviný,
 nebyla cenzura,
 nečtli noviny.

2. :
 Jak dosvědčí předpotopní nálezy,
 diluvium neznalo vynálezy.
 Jednoho dne přišlo lidem za ťežký
 chodit líčit na mamuty jen pěšky.
 Vypsali soutěž na vynález kola,
 netušíce, co zla kolo vyvolá.
 Každý kolo chtěl,
 dal za co měl,
 ten, co kolo vymyslel, čím dál více chtěl.

II. refrén:
 Dávali mu škeble,
 on chtěl Pterodaktyla,
 cena kola hnedle,
 závratná byla.
 Chtěl nejméně tisíc slonů
 a pět Dinosaurů k tomu
 všechno se mu zdálo málo,
 kolo čím dál více stálo.
 Konečně pak přišel na to,
 že chce za to kolo zlato,
 za kulatý zas kulatý
 tak vznikly peníze,
 tak vznikl člověk bohatý
 a první krize,
protože zlato měli pouze
 ty co znali kšeftovat,
 a ostatní z nouze
 začli pracovat.

3. :
 Místo jeskyně teď lidi mají dům,
 vynález kola hnali ad absurdum.
 Zapomněli že kola patří k vozům,
 všude jsou kolečka a nikde rozum.
 Koleček ze zlata je čím dál víc,
 jenže ta kolečka už neplatěj nic.
 Civilizace
 není legrace,
 to je moc koleček a vůbec žádná práce.

III. refrén:
 My už nejsme lidi, my jsme jenom partaje.
 Žádný z nás nevidí,
 kde ta chyba je.
 Nikdo neví kudy na to,
 jeden volá : Zrušte zlato !
 Tamten na to hází bláto,
 ten ví, kolik tamten krade,
 staří volaj : Zkroťte mladé !
 ten to řeší čistou rasou,
 stát brečí nad prázdnou kasou,
 kdo prej šetří, ten má za tři.
 Slovani jsou všichni bratři.
 Národ volá : Chceme práci !
 Továrny se nevyplácí,
 v dolech se nefárá.
 A v takové situaci
 zazní fanfára :
 Že přišel
 Spásonosný osel,
 už věříme oslovi,
 jen když nás ten osel
 hlučně osloví.
 


Zpět na Jaroslav Ježek + Jiří Voskovec + Jan Werich